Dlouhé roky se Dana Hrabáková snažila přesvědčit zákazníky o tom, že i v Česku se dá vyrobit kvalitní sportovní magnézium. Dnes její výrobek kupují horolezci a další sportovci až v Jižní Africe, Indii nebo Číně. Největším odběratelem firmy Chalk, která magnézium vyrábí v malé obci Suchodol nedaleko Příbrami, je už osm let francouzská společnost Simond. Ta své výrobky dodává celosvětovému řetězci sportovních prodejen Decathlon.

I díky této spolupráci narostly tržby Chalku za posledních 10 let téměř sedminásobně. Zatímco v roce 2008 dosáhly pěti milionů korun, loni to bylo téměř 34 milionů. "V posledních letech téměř nestíháme vyrábět," říká energická majitelka podniku Hrabáková, která se magnézium naučila vařit ještě před revolucí, kdy pracovala na Slovensku ve výzkumném ústavu.

Magnézium používají sportovci především proto, aby zabránili pocení rukou a jejich možnému klouzání. Kromě horolezců, kteří tvoří asi 85 procent zákazníků Chalku, si je kupují také vzpěrači, tanečnice pole dance nebo hráči šipek.

Hrabáková po horách ráda chodí, lezení se však sama nikdy nevěnovala. Před několika lety v Nepálu obešla horský masiv Annapurna a dostala se až do výšky pěti kilometrů. "Byla to nádhera, ale stejně nevím, proč ti blázni lezou až nahoru. Ale něco je tam žene a nás živí, takže potřebujeme, aby nepadali," usmívá se podnikatelka.

První kostku sportovního magnézia vyrobila Hrabáková roce 1993. "Začínali jsme tehdy s gymnasty, ale tím, že to bylo české, tak tomu úplně nevěřili. Protože, jak by mohlo být dobré něco, co je české?" vzpomíná. Díky boomu lezeckých stěn v 90. letech se postupně jejími hlavními zákazníky stali horolezci.

33,9 milionu korun

byl loni obrat společnosti Chalk. Před 10 lety to přitom bylo jen pět milionů.

80 procent

produkce Chalku míří každý rok na export. Své magnézium dodává například společnosti Mammut nebo do řetězce Decathlon.

Hrabákové se však stále nedařilo překonat nedůvěru a tržby rostly poměrně pomalu. Kromě výroby magnézia se tak pořád živila třeba poradenstvím v oblasti recyklace nebo chemie. "Věděli jsme, že je náš výrobek kvalitní, ale když jsme ho prodávali pod svou značkou, neštěkl po nás ani pes," říká Hrabáková.

Situace se změnila v roce 2002, kdy o výrobek projevila zájem švýcarská outdoorová společnost Mammut. Ve chvíli, kdy se české magnézium začalo prodávat v obalech se známým logem mamuta, zájem zákazníků vzrostl. Hrabáková vzpomíná na tehdejší humorné hádky horolezců, které magnézium je lepší − jestli to od Mammuta, nebo třeba od tuzemské značky Ocún. "Vždy se ale shodli, že nejhorší je to naše. Přitom je to vše stejné, jen ve výrobě jeden den balíme do obalů Mammut a druhý den do jiných," směje se podnikatelka. "Obal dělá divy. Naše kostka stála v obchodě 45 korun a ta od firmy Mammut 65 korun a všichni si kupovali tu dražší," dodává.

Zbývá vám ještě 20 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se dozvíte, jak se sportovci hádali, které magnézium je lepší, a v jakých barvách se dá vyrábět.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se