Blížící se volby do Evropského parlamentu mají zajímavý vliv na stav opozice ve střední Evropě − s jednou výjimkou, kterou je Česko. Středové a levicové strany se začaly sjednocovat ve snaze ukázat voličům, že budoucnost zemí je v Evropské unii, a že myšlenka co nejsilnějšího zakotvení té které země v Evropě může dokonce převážit nad partikulárními zájmy jednotlivých stran a jejich vůdců.

Nejsilněji je to vidět v Polsku. Tam se o víkendu vytvořila rozkročená opoziční Evropská koalice vedená druhou nejsilnější stranou v zemi, Občanskou platformou. Její šéf Grzegorz Schetyna, ač osobně málo populární mezi voliči, kolem své strany dokázal sdružit jak levicové, tak středopravicové formace, jež mají jedno společné: záleží jim na tom, aby Polsko bylo pevnou součástí Evropy. Pro Poláky je to důležité téma, protože členství v EU jim zajistilo opravdu civilizační skok kupředu.

Polská situace je o to zajímavější, že květnové volby do Evropského parlamentu budou jakýmsi prvním kolem před podzimními volbami do domácího parlamentu. V nich proevropské demokratické strany chtějí porazit vládnoucí konzervativce ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Ale to bude ještě dlouhá cesta. Nyní polská opozice oznámila, že má dohodu o obsazení kandidátních listin pro evropské volby, což je vzhledem k osobním ambicím jednotlivých vůdců v podstatě zázrak. Složitější to bude se společným programem, protože jen hesla "Evropa" a "antiPiS" nemusí voličům stačit. V tom je největší slabina nové koalice.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč se české opoziční strany nedokážou dohodnout nejen na kandidátce pro eurovolby? A o čem to svědčí?
  • Co překvapivého se stalo v Maďarsku?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se