Takzvaný švarcsystém má v Česku dlouhou tradici a stále to nevypadá, že by se jej v dohledné době podařilo zcela vymýtit. Firmy si jeho pomocí krátí daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění tím, že naoko odebírají služby od živnostníků, kteří ve skutečnosti pracují jako jejich zaměstnanci. Především u složitých a specializovaných oborů, jako je IT, je ale velmi náročné prokázat, že se firmy této formy nelegálního zaměstnávání dopouštějí. V účinném boji proti švarcsystému by přitom podle advokáta Ondřeje Chlady z advokátní kanceláře Randl Partners pomohlo snížení rozdílu mezi zdaněním zaměstnanců a živnostníků.

HN: Švarcsystém v Česku úspěšně bují, všichni o něm vědí, ale vymýtit se ho nedaří. Je skrytě tolerovaný?

Švarcsystém není žádná novinka. V Česku se objevil v 90. letech a už v té době byl podle daňových předpisů nelegální. Tehdy jím proslul podnikatel ve stavebnictví Miroslav Švarc, který mu dal jméno a který za to šel i do vězení. Víc medializované začalo téma být v roce 2012, kdy se švarcsystém stal nelegálním i podle pracovněprávních předpisů. Přišly tvrdé kontroly a výrazně vzrostlo i množství sankcí. Následně to přestalo být tak politicky zajímavé téma a kontroly se vrátily do normálu. Zákony ale švarcsystém nepovolovaly nikdy, a proto bych neřekl, že je skrytě tolerovaný. Problém je, že u některých oborů to nelze tak snadno prokázat a inspektoři tyto oblasti nekontrolují.

HN: Proč je to tak složité?

Když máte pásovou výrobu a pracují tam samí zaměstnanci či agenturní pracovníci a najednou se mezi nimi objeví podnikatel, tak je to jasné. Ale ajťák pracující na švarc­systém může snadno tvrdit, že je nezávislý programátor a dělá pro různé firmy. Běžný člověk složité práci IT expertů příliš nerozumí a neumí si představit, jak to funguje. Mnohdy jsou tam sice znaky vztahu zaměstnance a zaměstnavatele naplněny, ale prokázat to je náročné. Firmy to navíc často různě maskují. Proto se inspektoři zaměřují spíše na oblasti jako stavebnictví či výrobu, kde získají důkazy o nelegálním zaměstnávání snáze a kde se zároveň často objevují i případy cizinců pracujících načerno.

Ondřej Chlada (32)

Advokát z advokátní kanceláře Randl Partners. Zaměřuje se mimo jiné na nelegální zaměstnávání a imigrační záležitosti. V prestižním žebříčku Best Lawyers 2018–2019 byl oceněn jako jako jeden z nejlepších právníků specializujících se na pracovní právo a zaměstnanost v Česku.

HN: A není to alibistický přístup?

Kontroly by se neměly vyhýbat žádnému oboru, byť je ten důvod čistě pragmatický. Třeba zmíněné IT je švarcsystémem proslulé, a pokud by se s tím nedělalo nic jen proto, že je to komplikované, tak je to samozřejmě špatně.

HN: Na hraně švarcsystému ale pracují i někteří advokáti.

Advokacie je svobodné povolání, které se řídí zvláštními předpisy. V zákoně o advokacii existuje institut trvalé spolupráce mezi advokáty, který s nadsázkou řečeno legalizuje švarcsystém. To má ale své důvody. Advokát je ze zákona povinen vystupovat samostatně ve vztahu ke klientovi a chránit jeho zájmy. Pokud by mu tedy nadřízený dal pokyny, které by byly v rozporu se zájmy klienta, tak je nesmí provést. A to je natolik velké specifikum, že advokacii z pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vyjímá. Vidle do toho ovšem hodila novela zákona o advokacii, která umožnila výkon tohoto povolání i v pracovním poměru. Kvůli zmíněným důvodům mi to ale přijde jako nesmysl.

HN: Jak častý je švarcsystém ve veřejné sféře?

Osobně jsem se s tím nesetkal, protože naše kancelář spolupracuje jen se soukromou sférou. Nicméně i o takových případech se v médiích psalo. A upřímně mě to ani nepřekvapuje. Může se to zdát absurdní, protože stát okrádá sám sebe. Ale vedoucí úřadů to mohou vidět úplně jinak. Když ušetří na svém úseku, tak jim v rozpočtu zbude víc peněz, takže pro ně to smysl má.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru