Když koncem roku 2016 americká studie na přístrojích jednoho z největších výrobců kardiostimulátorů dokázala, že pro šikovné hackery není vůbec obtížné prolomit jejich ochranu, spustila zpráva poprask nejen u odborné veřejnosti. Ukázalo se, že hackeři mohou díky dálkovému monitorování kardiostimulátorů jednoduše získat podrobné informace o pacientově stavu a v krajním případě ho i usmrtit vyřazením zařízení z provozu. Doslova by mu mohli zastavit srdce. Ač k takové situaci nikdy ve skutečnosti nedošlo, představovalo to významné riziko. A to i pro Česko, kde ročně přibude deset tisíc pacientů s kardiostimulátorem a pět tisíc s defibrilátorem ICD. Celkem má v těle nějaký srdeční implantát téměř čtvrt milionu Čechů.

Dva roky od zveřejnění studie však lékaři říkají, že hackerská hrozba pominula. Zejména proto, že výrobci připravili softwarové aktualizace a změny v konfiguraci implantátů, které narušení vylučují. Pro nastavení implantátu se například používá zařízení zvané programmer, které musí být přímo v ambulanci. V přítomnosti lékaře se pak přikládá na pacientovu hruď. Na dálku už tak lze teoreticky pouze odposlechnout data o zdravotním stavu pacienta, která implantát odesílá sledovací jednotce. Tato komunikace však probíhá po mimořádně šifrovaných kanálech, a navíc ji iniciuje sám implantát a není možné ji vyvolat zvenčí.

Podle předsedy České kardiologické společnosti Miloše Táborského však přesto neustále přibývá dotazů českých pacientů na bezpečnost implantátů v jejich těle. "V současné době jsou všechny tyto systémy plně zabezpečeny, není možné se do nich nabourat," mírní obavy Táborský.

250 tisíc pacientů

má v Česku ve svém těle nějaký druh srdečního implantátu, nejčastěji kardiostimulátor.

Potenciální riziko podle něj však překvapivě představují elektromobily. Zejména pro pacienty, kteří jsou na implantátu zcela závislí a nemají vlastní srdeční rytmus. "Když se aktivují v elektromobilech konkrétní systémy, může elektromagnetické pole, které tam vzniká, přerušit aktivitu implantátu. Sice jen po dobu jedné sekundy, ale i to považuji za nebezpečné," říká Táborský. Podle nedávné německé studie by však jízda elektromobilem neměla být nebezpečná. Největší intenzity elektromagnetického působení němečtí výzkumníci naměřili při nabíjení vozů, a i tak se je zdráhali označit za jasné riziko. Situace by však podle Táborského v extrémním případě mohli využít právě hackeři a ovládnutím systémů elektromobilu pasažéra ohrozit. Táborský se proto chce tématem zabývat v chystané české studii, která má proběhnout ve spolupráci s jedním z předních výrobců elektromobilů.

Související