Když opustí svou stranu několik poslanců z několika set, neměl by to být zásadní problém. Jako zásadní problém to však působí, když se k něčemu podobnému odhodlají zákonodárci ve většinovém volebním systému, který podporuje stranickou loajalitu, a ve chvíli, kdy je politická scéna přes dva roky rozštěpena debatou, jak naložit s výsledkem referenda, které rozhodlo o odchodu země z Evropské unie.

Jako větší průšvih vypadá odchod dnes osmi poslanců z Labour Party, protože rebelové nekritizují pouze způsob, jak se vedení strany staví k otázce brexitu a vyhýbání se tomu, zaujmout jasný postoj k pořádání druhého referenda, ale šmahem zpochybňují politiku předsedy. Tvrdí, že Jeremy Corbyn nemá schopnosti potřebné k tomu, aby mohl stanout v čele vlády, a navíc že není schopen a možná ani ochoten se jasně vymezit vůči projevům antisemitismu uvnitř strany.

Zvláště posledně jmenovaným výtkám nečelí Jeremy Corbyn poprvé. Například loni se objevily pro něj nelichotivé informace, později dokládané i fotografiemi, že v roce 2014 měl za návštěvy v Tunisu pořádné Organizací pro osvobození Palestiny položit dva svazky květin. Jeden na hrob Palestinců zabitých za izraelského náletu na základnu OOP a druhý na hrob tří členů organizace Černé září, odpovědné za masakr izraelských atletů na mnichovské olympiádě v roce 1972. Corbynova výmluva, že v ruce sice květiny držel, ale žádné ceremonie se neúčastnil, nepříjemně připomínala čechovské "pero jsem v ruce měl, ale nic jsem nepodepsal".

Debata o antisemitismu uvnitř Labour Party je spojována s vlivem krajně levicových názorů prosazovaných lidmi, kteří jsou pevnou oporou Jeremyho Corbyna a po dlouhou dobu pracovali na vzestupu tohoto druhdy okrajového poslance. Dnešní stížnosti například poslankyně Ruth Smeethové, že když poukazovala na to, jak jí někteří členové strany do očí řekli, že "nemá lidskou krev", vedení nijak nereagovalo, jen dokládají posun nálad mezi labouristy, jejichž předsedou v letech 2010 až 2015 byl Ed Miliband, pocházející z rodiny polských židovských přistěhovalců.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak dopadne rozkol mezi britskými poslanci?
  • Bude Velká Británie následovat příklad Francie?
  • Kam povedou radikální názory některých politických lídrů?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru