Češi patří k nejméně výkonným pracantům v Evropské unii, ještě jim tak ulevovat. Podej zaměstnanci prst, utrhne ti ruku. Zkracování pracovní doby je socialistický výmysl. Dnešní mladí lidé jsou líní, za nás by si nikdo řeči o volnu nedovolil. Jinými slovy: komu se experimenty se zkrácenou pracovní dobou zdají podezřelé, má na výběr, oč svou nedůvěru opřít − studie zahraničních univerzit o zvýšené hladině stresu u lidí, kteří musí pracovat o 20 procent efektivněji než dřív, jsou k dispozici také.

Existuje tedy přímá úměra mezi počtem hodin prosezených v kanceláři a výkonem, případně kvalitou služeb? Tuzemské firmy Citfin, Devx a Sherpas, z nichž každá působí v jiné oblasti a přišla s trochu jiným řešením, se rozhodly věřit, že má-li jejich zaměstnanec motivaci pracovat chytře, je dobré dát mu jeden volný den v týdnu navíc − a odměňovat ho stejně jako předtím.

Citfin: Nemáme problém s najímáním lidí. A mileniálové oceňují, že jim dáváme důvěru

Varování českých ekonomů před nezřízenými experimenty s pracovní dobou se v médiích objevilo jen několik dnů předtím, než společnost Citfin spustila své "testovací období" plánované na poslední kvartál roku 2018. Ekonomové ještě na konci loňského října hovořili o riziku odlivu zakázek do zahraničí, o složitosti odběratelsko-dodavatelských vztahů, jimž šachování s pracovním režimem neprospěje, ale také o možných negativních dopadech na zaměstnanost.

Uvědomili jsme si, že schopnost vyvážit osobní a pracovní život je pro mladé lidi stejně důležitá jako finanční odměna.

Ekonomičtí experti vedení Citfinu, jenž nabízí devizové služby firemním klientům obchodujícím se zahraničím, skutečně na chvíli znejistěli. Firma se však nakonec rozhodla, že zaměstnancům na takzvaných výkonových pozicích − tedy obchodníkům, dealerům a pracovníkům call centra − nový benefit nabídne za předpokladu, že dokážou dál plnit nastavené úkoly. Citfin svůj postup konzultoval s průkopníky z Nového Zélandu, kteří zavedli čtyřdenní pracovní týden jako první na světě − společnost Perpetual Guardian českým kolegům radila, jak se na změnu co nejlépe připravit.

Volno lepší příplatku

"Z dotazníkového šetření mezi našimi kolegy, které jsme provedli před začátkem i na konci testovacího období, nám vyšlo, že lidé jsou teď v práci o 22 procent spokojenější než dřív. Ba co víc: jejich výkon o 20 procent stoupl," říká členka představenstva Citfinu Dagmar Kubíková a upřesňuje, že novinka se dotkla pracovního rytmu takřka poloviny zaměstnanců − jde o 40 až 45 pracovníků z celkových 85.

Od počátku letošního roku tedy v Citfinu zavedli čtyřdenní pracovní týden jako standardní benefit. Zaměstnanci, kteří jsou schopní ve čtyřech dnech odvést objem práce za pět dní a zachovat kvalitu klientského servisu, si ho pochvalují. A od doby, co se zkrácený týden objevuje na pracovních portálech jako jedna z výhod spolupráce se společností Citfin, si tamní oddělení lidských zdrojů nemůže stěžovat na nezájem uchazečů o zaměstnání.

"Právě tohle byl jeden z důvodů, proč jsme novinku představili. Na některých obchodnických pozicích jsme měli problémy s náborem, zčásti i kvůli situaci na trhu. V Praze je dnes nezaměstnanost pod dvěma procenty," říká Dagmar Kubíková, podle níž s novinkou přišla výkonná ředitelka firmy Martina Arnold Rubín.

"Uvědomili jsme si, že schopnost vyvážit osobní a pracovní život je pro mladé lidi stejně důležitá jako finanční odměna," říká Kubíková a zmiňuje, že k jejímu překvapení si kolegové v týmech, převážně třicátníci, nevybírají jen pátky či pondělky − čili dny, o něž je možné prodloužit si víkend −, ale například také středy.

"Pondělí a pátek bývaji skutečně nejžádanější, ale oddychnout si člověk může i v půlce týdne. Máme mezi kolegy profesionální sportovce a tanečníky, kteří jdou trénovat, anebo se věnují rodině," vysvětluje Dagmar Kubíková. Jí samé se však změna v pracovním režimu nedotkla − nová výhoda se netýká představenstva Citfinu ani jeho managementu, volno si nemůže vzít ani část zaměstnanců na neobchodních pozicích.

Neznám klienta, kterému by vadilo, že zakázku, na niž čeká, dostane hotovou už ve čtvrtek namísto v pátek.

Projektová manažerka Citfinu Hana Foitová dodává, že zástupci společnosti v minulosti navštívili řadu konferencí, které se zabývaly takzvanými mileniály − generací lidí narozených v posledních 30 až 35 letech, jejichž priority i pracovní návyky se od předchozích generací výrazně liší. Mileniálové například stojí o možnost "normálně žít". I když si budují kariéru, v práci potřebují cítit smysl a bývají spokojenější, mohou-li spolupracovat v týmu.

Kdo nejlíp maká, vybírá den

"Na školeních jsme se sice dozvěděli, jací mileniálové jsou nebo nejsou, ale nikdo nám neřekl, jak se podle toho zařídit," vybavuje si Hana Foitová. "Přemýšleli jsme proto, co jim nabídnout. Bude je zajímat bezplatné fitness centrum? Asi těžko − mladší ročníky odmítají, když jim někdo organizuje život," vysvětluje projektová manažerka. "Pak nás napadlo, že nejlepší bude nechat je, ať si zařídí, co zrovna potřebují."

Schopnost spolupracovat a dohodnout se je však pro možnost čerpat volno klíčová. Nejvýkonnější pracovníci z jednotlivých týmů vybírají den, kdy oni ani jejich kolegové nebudou muset v příštím měsíci chodit do kanceláře. V případě, že je potřeba udělat výjimku, se však mohou domluvit na změně. "Pokud kolegové zajistí, že jsou vzájemně zastupitelní, je nám to v podstatě jedno," říká Dagmar Kubíková a potvrzuje, že politika důvěry se firmě vyplácí.

"Naším cílem je, aby možnost udělat si extra volno čerpalo co nejvíc lidí," uzavírá projektová manažerka Hana Foitová, podle níž klienti Citfinu změnu téměř nezaznamenali. K situacím, kdy by jim nikdo nezvedl telefon, nedochází, protože pokles kvality péče by znamenal konec čtyřdenního pracovního týdne. "Když to bude dál fungovat tak jako dnes a firmě neklesne výkon, nemáme důvod tento benefit rušit."

Devx: Naše firma poroste pomalu, bude zdravá a bude si stát za tím, co dělá

Na to, aby člověk změnil svět, je prý potřeba pracovat 80 až 100 hodin týdně. Elon Musk, jihoafricko-kanadsko-americký vizionář a podnikatel, který za tímto přesvědčením stojí, ostatně jde svým zaměstnancům příkladem. Mnoho z nich v rozhovorech pro světová média potvrdilo, že jedním ze způsobů, jak lze dlouhodobě snášet osmdesátihodinové týdny strávené prací na projektech společností SpaceX, Tesla nebo Neuralink, je vědomí, že jejich šéf dře ještě o něco víc než oni sami.

jarvis_5c6e7a11498e5e3b1d87ba51.jpeg
Marek Kříž, spoluzakladatel vývojářské firmy Devx
Foto: Libor Fojtík

Na to, aby člověk postavil zdravou, malou firmu, jejíž služby není z podstaty věci možné rozvíjet až k nebesům − vždy budou vázané na lidi a jejich výkon −, je však p

rý lepší vynaložit přiměřené množství úsilí. Tento postoj sdílejí například mladí zakladatelé slezské vývojářské firmy Devx David Hotař a Marek Kříž, podnikatelé, kteří si ještě před 25. rokem věku vyzkoušeli, jaké to je, odevzdávat pracovním povinnostem čas jinak určený spánku či zbytkům soukromého života. Ne že by dnes o tolik polevili − s jedním z nich se nám kvůli jeho pracovnímu nasazení nepodaří setkat osobně a povídáme si jen po telefonu.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.