Sněmovna i Senát schválily, prezident podepsal. Příspěvek na péči ve třetí a čtvrté nejvyšší kategorii stoupne o pár tisíc měsíčně. Rozpočet to má stát cca 4,7 miliardy ročně, polepší si zhruba 130 tisíc lidí. "Jedná se o peníze na neformální péči. Je to typ péče, který bude v příštích letech a desetiletích nabývat na důležitosti," řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Než zamáčkneme slzu a poděkujeme poslancům za záslužný čin (a doopravdy jde o záslužný čin, i když zůstal na půl cesty), podívejme se na to, jak příspěvky doopravdy fungují a kdo na ně vlastně dosáhne.

Skutečně úleva pro domácí péči?

Cílem zvýšení příspěvků bylo zlepšit finanční situaci těm, kteří se rozhodnou pečovat o své blízké v domácím prostředí. Být doma je samozřejmě lepší z hlediska těch, kteří péči potřebují, a samozřejmě i z hlediska státu, protože to vyjde podstatně levněji.

Ve skutečnosti příspěvky vůbec nezaručí domácí prostředí. "Příspěvek na péči ve stupni závislosti III pobírá měsíčně kolem 82 tisíc osob, z toho je v pobytovém zařízení cca 22 tisíc osob. Ve stupni závislosti IV zhruba 48 tisíc osob, z toho je v pobytovém zařízení cca 21 tisíc osob," uvedla na dotaz HN Barbara Hanousek Eckhardová, vedoucí tiskového odboru MPSV.

Necelá čtvrtina peněz v případě skupiny č. III a necelá polovina z nejvyšší kategorie tak míří do domů seniorů či specializovaných zařízení pro postižené.

A teď pro srovnání: i po navýšení činí příspěvek ve třetí kategorii 12 800 až 13 900 korun měsíčně podle věku a ve čtvrté 19 200 korun měsíčně. To jsou peníze, jež dostanou ti, kteří se rozhodnou vzdát práce, sociálních kontaktů a plně pečovat o své blízké. Nutno dodat, že příspěvky v první a druhé kategorii se nezměnily a zůstávají ve výši 880 korun a 4400 korun. Jakkoliv poslanci mluvili o tom, že příjemci tohoto "kapesného" potřebují hlavně sem tam nakoupit, často jde o lidi, kteří sami nezvládnou takřka nic.

A teď jak jsou na tom ti, kteří poskytují institucionální péči. Dotace pro domovy pro seniory se podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu v roce 2017 průměrně podle jednotlivých krajů pohybovaly na jedno lůžko a rok od 57 tisíc korun do 106 tisíc korun (4750 až 8833 korun za postel a měsíc). Domovy se zvláštním režimem dostaly od 75,3 tis. Kč do 134,5 tis. Kč na rok a lůžko (6275 až 11 208 korun za měsíc) a na "chráněné bydlení" šlo od 66,4 tis. Kč do 204,9 tis. Kč na rok a lůžko, tedy 5533 až 17 075 korun měsíčně na postel.

Na výstavbu nových podporovaných bytů, tzv. komunitních domů pro seniory, lze nyní získat dotaci z peněz Evropské unie ve výši až 600 tisíc korun na jeden byt. Výsledkem je boom výstavby komunitních center, která se do nabídky dostanou v následujících letech.

Všechny tyto instituce žijí ze státních dotací pouze částečně: zbytek jde z kapes klientů, a to nejen na tzv. pobytové služby (postel a jídlo), ale hlavně na tzv. aktivizační činnosti (hry, hudba, výtvarné kroužky apod.). V Praze se například průměrný příspěvek na měsíc a osobu v domovu pro seniory pohybuje kolem 25 tisíc za měsíc, mimo Prahu je zhruba na polovině. Klient často odvádí penzi (kromě minima, které mu musí ze zákona zůstat) a příspěvek na péči od státu (první otázkou domova bývá, zda má dotyčný vyřízenou žádost o příspěvek) ústavu, zbytek musí doplatit rodina.

Nepoměr mezi domácí péčí a péčí ústavní je z hlediska nákladů celkem jasný.

Stát na lidech, kteří jsou opravdu doma, výrazně ušetří. Člověk, který se stará o postiženého, moc možností nemá: stará se sám, přijde o vlastní příjem a záhy se ocitne na hranici chudoby. Nebo využije institucionální služby a musí počítat s tím, že bude jistou (leckdy nemalou) část doplácet a ještě bude mluvit o štěstí, že se mu vůbec podařilo nějaký domov najít.

Kombinace ústavní péče a domácích institucionalizovaných služeb s dotovanou cenou 130 korun za hodinu je pro většinu nemocných omezená příjmem. Jakkoliv by si přáli zůstat doma, pokud nemají nikoho z rodiny, kdo by se staral zadarmo, zaplatí za celodenní péči 3120 korun denně, měsíčně kolem devadesáti tisíc. Domácí "rodinný pečovatel" má i po výrazném navýšení příspěvku méně než čtvrtinu.

Jackpot se prostě v tomhle oboru vyhrát nedá a příspěvek na péči je jen přilepšením, nikoliv řešením situace.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V textu se dále dočtete:
  • Kam mizí peníze na péči o nemohoucí lidi?
  • Čím vším si musí projít žadatel, který chce od státu příspěvek na péči o nemocné členy rodiny?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru