Lékárna U Zlatého hada ve Cvikově už je zavřená, vedoucí Jarmila Skopová ale ještě u počítače objednává léky a řeší, proč některé nejsou dostupné. "Chybí třeba actrapid, což je inzulin. Musím tam zavolat. Co když si pro něj v pátek přijede důchodce z Krompachu? Jede sem půl hodiny autobusem, nemůžu mu říct, že není a nevím, kdy bude," popisuje obvyklé starosti. Další lékárna je až v Novém Boru, kam by to měl její zákazník už skoro hodinu cesty, navíc s přestupem.

Zatímco řetězce lákají klienty na slevy a snížené doplatky, malá lékárna na to musí jinak. Zvýhodněné ceny si nemůže dovolit, tak se snaží konkurovat kvalitou. Lidé ke Skopové volají, když potřebují poradit s užíváním některého léku, personál rozváží zákazníkům domů třeba inkontinenční pomůcky. Skopová se střídá s kolegyní, další u ní pracuje na půl úvazku. Pomáhá také její syn a laborantka.

Její lékárna připomíná časy první republiky, kdy se na každém malém městě k panu lékárníkovi obraceli o radu lidé z celého okolí. Právě na tuto dobu odkazuje i název, pod kterým Skopová svůj podnik provozuje. "U Zlatého hada" se cvikovská lékárna jmenovala už před válkou, kdy ve městě žili čeští Němci. Skopová název objevila na lahvičce u místního starožitníka a rozhodla se jej začít používat.

Rychlejší než zákon

Aby mohla lidem lépe pomoci, vede už deset let přehledy toho, jaké léky její zákazníci užívají. V řadě případů tak může předejít špatným reakcím na různé kombinace. Když pacient přijde s novým receptem, zkontroluje lékárník, jestli se předepsaný přípravek "netluče" s ostatními. Pokud ano, může zavolat lékaři a zkonzultovat s ním výměnu za jiný. Podobně fungují klientské karty Benu a Dr. Max, které ale řetězce zavedly později.

Cvikovská lékárna tak předběhla takzvaný lékový záznam pacientů, který má medikaci každého pa­cienta sledovat. Od letoška nejspíš bude povinný pro všechny lékaře v Česku, pokud poslanci schválí chystaný zákon.

Podle Skopové musí lidé věřit, že má smysl předepsané léky užívat. Za svůj úkol považuje klientům vysvětlit, proč daný lék berou a co od něj mohou očekávat. "Asi před patnácti lety začal komerční tlak na lékárny. Konkurence začala nabízet slevové kartičky, tak jsme si řekli, že to budeme dělat jinak. Byla to sebeobrana proti tomu, že lidi začal zajímat jen doplatek. My jsme začali nabízet radu zdarma," směje se Skopová a ukazuje ceduli, kterou tehdy s kolegy vyrobili. Vyzývá zákazníky, aby se ptali na léky, které užívají, a nabízí radu. Lidé pak začali přicházet na to, že chodit do malé lékárny se může vyplatit.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.