Pozice Česka na mapě znalostních ekonomik do značné míry souvisí s vizí státu a stupněm osvícenosti politiků. Pro Českou republiku jsou ESI fondy jedním z nejvýznamnějších zdrojů financování aktivit státu. Evergreenem diskuse v této oblasti stále zůstává téma správného zacílení dotací.

U znalostních ekonomik se klade vyšší důraz na vzdělávání lidí a vědecké poznatky na úkor běžné manuální výroby. Cílem státu by proto měla být správně zacílená podpora vzdělání a podpora výzkumu a vývoje. Otázkou je, zda a jak by stát měl dotačně podporovat firmy, jež jsou "finálním generátorem" ekonomiky.

Základní pravidla hry pro ESI fondy nastavuje Evropská komise. Pro období 2021−2027 jasně deklarovala směr konkurenceschopné Evropy založené na znalostní ekonomice. Státy, jež využívají ESI fondy jako jeden z hlavních zdrojů financování, musí svoje programy přizpůsobit těmto cílům. Dále platí, že minimálně 35 procent peněz, které Česko dostane na takzvané tvrdé investice, musí jít právě na projekty v oblasti inovací a technologií.

Česká vláda schválila nové programy, kde jsou z pohledu znalostní ekonomiky klíčové zejména dva z nich − operační programy Konkurenceschopnost a Výzkum a vzdělávání.

Do oblasti výzkumu a vývoje jde již druhé období značná část financí z fondů. Výzvou pro nové období není stavba nových center, ale koncentrace výzkumu a vývoje do oblastí se skutečným potenciálem. V této souvislosti by fondy měly pomoci cíleně propojovat univerzity, firmy a regionální instituce.

Roste tlak na konkurenceschopnost univerzit. Mezinárodně úspěšné jsou ty aktivní v oblasti inovací s výzkumnými týmy. Také zde by mohly fondy sehrát svoji roli. Dlouhodobě mohou přispět i ke vhodné vzdělanostní struktuře. Diskuse se přitom nesmí zúžit jen na technické obory.

Měla by se zaměřit na všechny vzdělávací stupně i obory, které mohou přispět ke vzdělanostní ekonomice, včetně přípravy učitelů. Jedním z cílů musí být příprava lidí na změny v průběhu jejich profesního života.

Nelze zapomínat, že stát může ekonomice prospět zefektivněním svého fungování. Digitalizace státní agendy, k níž mohou evropské prostředky významně pomoci, by měla být jednou z hlavních věcí, na které je třeba se zaměřit v dalším období. S tím souvisí také infrastruktura dostupná všem občanům, zejména kvalitní pokrytí státu vysokorychlostním internetem.

Otázkou zůstává, zda a jak by měl stát podporovat start-upy. Ukazuje se, že ty s potenciálem úspěchu si včas najde soukromý investor. S tím úzce souvisí konkrétní zacílení programů. Jejich úspěch záleží na detailních podmínkách podpory: na co konkrétně peníze půjdou, komu a za jakých podmínek.

O podmínkách se bude jednat v následujících měsících. Bylo by ideální, aby je žadatelé znali co nejdříve a mohli začít připravovat projekty. Platí zde, že dotace by měly směřovat zejména tam, kde z různých důvodů dobře nefunguje trh.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru