Pozice Česka na mapě znalostních ekonomik do značné míry souvisí s vizí státu a stupněm osvícenosti politiků. Pro Českou republiku jsou ESI fondy jedním z nejvýznamnějších zdrojů financování aktivit státu. Evergreenem diskuse v této oblasti stále zůstává téma správného zacílení dotací.

U znalostních ekonomik se klade vyšší důraz na vzdělávání lidí a vědecké poznatky na úkor běžné manuální výroby. Cílem státu by proto měla být správně zacílená podpora vzdělání a podpora výzkumu a vývoje. Otázkou je, zda a jak by stát měl dotačně podporovat firmy, jež jsou "finálním generátorem" ekonomiky.

Základní pravidla hry pro ESI fondy nastavuje Evropská komise. Pro období 2021−2027 jasně deklarovala směr konkurenceschopné Evropy založené na znalostní ekonomice. Státy, jež využívají ESI fondy jako jeden z hlavních zdrojů financování, musí svoje programy přizpůsobit těmto cílům. Dále platí, že minimálně 35 procent peněz, které Česko dostane na takzvané tvrdé investice, musí jít právě na projekty v oblasti inovací a technologií.

Česká vláda schválila nové programy, kde jsou z pohledu znalostní ekonomiky klíčové zejména dva z nich − operační programy Konkurenceschopnost a Výzkum a vzdělávání.

Do oblasti výzkumu a vývoje jde již druhé období značná část financí z fondů. Výzvou pro nové období není stavba nových center, ale koncentrace výzkumu a vývoje do oblastí se skutečným potenciálem. V této souvislosti by fondy měly pomoci cíleně propojovat univerzity, firmy a regionální instituce.

Roste tlak na konkurenceschopnost univerzit. Mezinárodně úspěšné jsou ty aktivní v oblasti inovací s výzkumnými týmy. Také zde by mohly fondy sehrát svoji roli. Dlouhodobě mohou přispět i ke vhodné vzdělanostní struktuře. Diskuse se přitom nesmí zúžit jen na technické obory.

Měla by se zaměřit na všechny vzdělávací stupně i obory, které mohou přispět ke vzdělanostní ekonomice, včetně přípravy učitelů. Jedním z cílů musí být příprava lidí na změny v průběhu jejich profesního života.

Nelze zapomínat, že stát může ekonomice prospět zefektivněním svého fungování. Digitalizace státní agendy, k níž mohou evropské prostředky významně pomoci, by měla být jednou z hlavních věcí, na které je třeba se zaměřit v dalším období. S tím souvisí také infrastruktura dostupná všem občanům, zejména kvalitní pokrytí státu vysokorychlostním internetem.

Otázkou zůstává, zda a jak by měl stát podporovat start-upy. Ukazuje se, že ty s potenciálem úspěchu si včas najde soukromý investor. S tím úzce souvisí konkrétní zacílení programů. Jejich úspěch záleží na detailních podmínkách podpory: na co konkrétně peníze půjdou, komu a za jakých podmínek.

O podmínkách se bude jednat v následujících měsících. Bylo by ideální, aby je žadatelé znali co nejdříve a mohli začít připravovat projekty. Platí zde, že dotace by měly směřovat zejména tam, kde z různých důvodů dobře nefunguje trh.