Pravděpodobný letošní odchod Velké Británie z Evropské unie a květnové volby do Evropského parlamentu staví vlády členských zemí EU před dvě klíčové otázky: Co znamená odchod Velké Británie pro naše partnerství a koalice v rámci EU? A jak mohou vlády co nejlépe uspět při utváření většinových koalic na evropské úrovni, které by prosazovaly jejich zájmy?

V této souvislosti došlo minulý týden k důležité schůzce mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a premiéry visegrádské čtyřky v Bratislavě. Berlín má velký zájem na tom, aby země V4 zůstaly zapojeny do evropského projektu i navzdory jejich zjevně rozdílným postojům v otázkách migrace. Tato angažovanost na nejvyšší úrovni je zvlášť důležitá pro politický dialog a udržení již tak slabých vazeb mezi východní a západní Evropou. Podle posledního celoevropského průzkumu ECFR o koaličním potenciálu (EU Coalition Explorer), v němž se více než 800 politiků a odborníků z celé Evropy vyjádřilo k preferencím spolupráce a vzorcům interakcí mezi jednotlivými národními státy v rámci EU, jsou vazby mezi východem a západem tak slabé, že se ve výsledcích průzkumu téměř nezobrazují − s výjimkou vazeb mezi Berlínem a Varšavou, ale i ty jsou v porovnání s předchozími studiemi slabší než před rokem 2015.

Tradičně se Praha i Bratislava v evropské politice orientovaly na Berlín. Jsou však často frustrovány, když pociťují neochotu Německa jim naslouchat. A vzhledem k vnitropolitickému pnutí, k němuž v obou zemích v posledních měsících dochází, nelze považovat za samozřejmé, že si Praha a Bratislava svůj pragmatický kurz v "bruselské agendě" zachovají i v dalších letech.

Pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona se v poslední době zdálo, že se Francie může stát novým alternativním spojencem. Tradičně má Paříž na zemích střední a východní Evropy menší zájem než Berlín. Avšak Macron začal oslovovat tyto země více než jeho předchůdci. Macron doufá, že získáním nových spojenců na východě získá také podporu pro svou evropskou agendu a diplomaticky izoluje Polsko a Maďarsko. Na rozdíl od opatrné německé kancléřky se přirozeně ujal role oponenta maďarského premiéra Viktora Orbána v rámci EU. Ale Paříž si je také vědoma, že bude-li V4 trvale tlačena na evropské úrovni do kouta, pak hrozí, že se tím toto uskupení ještě více stmelí dohromady i v jiných tématech, než je migrace.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru