Přestože se evropský venkov potýká s řadou problémů včetně většího rizika chudoby, stárnutí či vylidňování, najdou se zde oblasti, které mohou být pro ostatní vzorem. Příkladem je Rakousko. Nejenže na venkově žije až 66 procent Rakušanů, ale také zde vzkvétá turistický ruch.

Vesnice jsou oblíbenou prázdninovou destinací jak pro samotné Rakušany, tak pro ostatní Evropany. Podle údajů Eurostatu přespává na venkově až 70 procent turistů, nehledě na to, zda se jedná o Rakušany, či o cizince. Podíl na tom mají bezesporu Alpy, které lákají návštěvníky v létě i v zimě. Vysoké hory, nádherné výhledy a lyžařské svahy však k fungujícímu cestovnímu ruchu samy nestačí.

"Rozvoj cestovního ruchu zde úzce souvisí s rozvojem infrastruktury a dostupnosti, tedy s budováním železničního spojení a dálnic. Pomohlo to jak turismu, tak malým a středním podnikům, které v regionech sídlí," vysvětluje rakouský expert Klaus Wagner z Federálního institutu pro agrární ekonomiku.

Právě infrastruktura českému venkovu chybí. Rozvoj turismu ale zůstává jednou z nadějí, jak zabránit úpadku malých obcí. Návštěvníky může lákat mimo jiné život na farmách, kontakt s hospodářskými zvířaty, projížďky na koních nebo ochutnávání regionálních potravin.

Náročnější horský terén

Právě takové aktivity jsou populární i v Rakousku, kde tvoří takzvaná agroturistika významný zdroj příjmu místních zemědělců. Ti totiž často hospodaří v méně příznivých horských oblastech, kde se na rozdíl od českých agrárníků nemohou spoléhat na vysoké výnosy z polí nebo velkých chovů zvířat.

Rakušané hospodaří typicky v rámci malých rodinných podniků a orientují se zejména na chov dobytka, který je s místním venkovem spjatý už od konce druhé světové války. Místním zemědělcům ale výdělky z hospodaření nestačily, začali proto své farmy využívat jako lákadlo po turisty. Zároveň se mohli spolehnout na finanční podporu od státu a později i od Evropské unie.

"Existuje tady dlouhá tradice v podpoře zemědělství v méně příznivých oblastech. Zvláště pak po vstupu do Evropské unie začal být kladen důraz na druhý pilíř společné zemědělské politiky EU, tedy na Program rozvoje venkova," říká Wagner.

Smyslem Programu rozvoje venkova (PRV) je podpora evropských zemědělců a s nimi i venkova jako takového. Peníze jsou skrze něj investovány do různých projektů, například do rozšiřování kapacit statků, nákupu zemědělské techniky nebo modernizace farem. Projekty by měly mít pozitivní dopad na životní prostředí, posilovat zaměstnanost na venkově a pomáhat zemědělcům zvyšovat jejich konkurenceschopnost. Do programu přispívají jak fondy Evropské unie, tak národní rozpočty, státy se tedy na financování projektů podílejí.

Každý stát získává z tohoto programu jinou částku peněz. Suma se vypočítává na základě kritérií, jako je úroveň regionálního rozvoje, konkurenceschopnost zemědělského sektoru a odolnosti vůči změnám klimatu. Dalším faktorem jsou předchozí zkušenosti, tedy zda se dříve podařilo investované peníze využít skutečně tak, jak bylo potřeba. Částka určená pro stát se určuje vždy na dané období. V tom současném, od roku 2014 do roku 2020, má Česko skrze program k dispozici až 3,5 miliardy eur (více než 96 miliard korun), z toho 2,3 miliardy poskytuje EU, zatímco Česko pouze 1,2 miliardy eur. Rozpočet rakouského PRV je téměř dvojnásobný. Činí 7,7 miliardy eur (zhruba 198 miliard korun), přičemž podíl národního a evropského příspěvku je vyrovnaný.

V Rakousku tradičně míří více peněz právě do rozvoje venkova než na přímé platby, které EU poskytuje evropským zemědělcům v rámci tzv. prvního pilíře společné zemědělské politiky EU. Přímé platby se vyplácejí na základě rozměru obhospodařované plochy, další peníze navíc mohou zemědělci získat, pokud dodržují zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí nebo když pěstují citlivé komodity, jako jsou třeba brambory nebo chmel.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.