Každý den v Česku ubude 25 hektarů zemědělské půdy, to znamená zhruba ekvivalent 40 fotbalových hřišť. Půdu zemědělcům zabírají průmyslové zóny, nákupní střediska a sídliště. Prostor, kde mohou hospodařit, se tak rok od roku zmenšuje. Na venkově navíc řádí překupníci s půdou, kteří skupují pozemky a následně je prodávají za mnohonásobně vyšší sumy.

"Je to permanentní masáž. Vlastníkům půdy neustále chodí dopisy s nabídkami od různých firem. Začínají na směšných cenách a pak se objevuje nové kolečko dopisů, kdy se cena zvedá," popsal svou zkušenost místopředseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Dušan Kresl. Vlastníci si přitom mnohdy neuvědomují, že nabízená cena je podhodnocená, a pokud zrovna potřebují peníze, snadno se nechají k prodeji půdy přesvědčit.

Česká zemědělská půda, která zabírá 4,03 milionu hektarů, je v současné době rozdělena mezi 1,8 milionu vlastníků. Za tak vysokým počtem majitelů půdy stojí neblahé historické zkušenosti spojené s kolektivizací a následným složitým navracením půdy a zemědělských majetků původním vlastníkům či jejich dědicům. Zdánlivě kompaktní lány polí jsou tak ve skutečnosti tvořeny desítkami až stovkami drobných pozemků, které si zemědělci pronajímají od vlastníků.

"Půdu kupují jak spekulanti, tak velké investiční společnosti. Je to pro ně dobrý byznys a my zemědělci na to doplácíme," postěžoval si farmář Vladimír Tláskal z Asociace soukromého zemědělství. Na ceny půdy však podle jeho názoru mají vliv i zemědělské dotace, které se udělují na základě obhospodařované plochy. Větší pole tedy znamená vyšší dotaci.

Prodej půdy už stát navrhoval řešit zavedením předkupního práva. Vlastníci by tak v případě prodeje půdy museli své pozemky nabídnout nejdříve státu nebo zemědělcům, kteří na nich hospodaří. Zákon ale nakonec neprošel. Nyní se místo něj hovoří o takzvané informační povinnosti, která by vlastníkovi nařizovala, aby s myšlenkou prodeje nejdříve seznámil dotyčného zemědělce a až po uplynutí dané lhůty ostatní potenciální zájemce.

Návrh je sice zatím v plenkách, ale už nyní se proti němu staví kritici. Patří mezi ně i Asociace soukromého zemědělství, podle níž by změna zákona zásadně omezila práva vlastníků půdy. Podobný názor má i Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů.

Další skupina zemědělců, zejména zástupci větších podniků, však tvrdí opak. Úprava stávajících pravidel je podle nich skutečně nutná, jinak jim půdu zaberou investiční společnosti.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.