Mapa českého venkova se mění. Zatímco satelity velkých měst se rozrůstají o novostavby rodinných domů, z nejmenších vesniček se vytrácí život, chátrají zde opuštěná stavení a místní obyvatele tvoří zejména senioři. V odborných i laických kruzích se tak často hovoří o stárnutí a vylidňování venkova, které postihlo nejen Českou republiku, ale i Evropu. Potvrzuje to statistika Evropské sítě pro rozvoj venkova, podle níž se počet Evropanů žijících na venkově mezi lety 2011 a 2016 snížil o 1,6 procenta, přestože celkový počet obyvatel EU mírně vzrostl.

Poslední údaje pro Česko však začínají svědčit o opačném trendu. V obcích, které mají méně než 2000 obyvatel, žije v současné době celkem 2,8 milionu lidí, to znamená skoro o 200 tisíc více než v roce 2001. O obrodu českého venkova se přesto nejedná. Oblíbené jsou totiž zejména vesnice v blízkosti velkých měst, lidé tedy ve vesnicích bydlí, ale pracovní a společenský život vedou mimo ně.

Odlehlejší obce jsou na tom ještě hůře. "V některých oblastech připomíná hustota zalidnění Sibiř," komentoval rozvoj českého venkova demograf Radim Perlín z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Situace je podle něj vážná zejména na pomezí Středočeského kraje a krajů Jihočeského a Plzeňského, dobře na tom nejsou ani obce severně od Olomouce.

Zemědělství netáhne

S životem na vesnici bylo po dlouhá léta spjato zemědělství. Agrární sektor ale podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací v dnešní době zaměstnává pouze pět procent venkovského obyvatelstva. Zemědělské podniky totiž pro řadu lidí nepředstavují dostatečně atraktivní pracovní příležitost, ať už kvůli podprůměrným platům, nebo náročné práci. Lidskou sílu navíc v mnoha případech nahrazují stroje a podniky dnes potřebují mnohem méně pracovníků, než tomu bylo v minulém století. V zemědělství je zaměstnáno pouze 100 tisíc lidí, ještě v roce 1990 se přitom jednalo o téměř 540 tisíc pracovníků.

Aby se zaměstnanost venkovanů v agrárním sektoru zvýšila, podniky se dnes snaží svou činnost rozšiřovat i na další aktivity, nejenom zemědělskou produkci. Spolupracují například s obcemi při odklízení sněhu a údržbě místních silnic, poskytují ubytování a stravování, případně se věnují zpracovávání a prodeji vlastních potravin. Motivací jsou pro ně dotace z Programu rozvoje venkova, které mají mimo jiné za cíl vytvořit nová pracovní místa a podpořit hospodářský růst na venkově. V Česku se díky nim začala v posledních třech letech rozvíjet i agroturistika, tedy poznávání života na farmách.

Poskytování služeb turistům ale rozhodně není jedinou možností, jak zaměstnávat na venkově více lidí. Další nápady zazněly od řečníků lednové konference Budoucnost českého venkova, kterou pořádal mediální dům Economia ve spolupráci se serverem Euractiv.cz.

"Lidem na venkově může dát práci zpracovatelský průmysl," upozornil Josef Tabery, vedoucí odboru ministerstva zemědělství pro řízení Programu rozvoje venkova. Zpracovávání zemědělských surovin je však v tuzemsku málo rozvinuté − například dobytek se ve velkém množství vyváží do zahraničí a k nám se vrací zpět ve formě zpracovaného masa. Posílení zpracovatelského průmyslu by tak mohlo nejenom vytvořit nová pracovní místa, ale také ekonomicky povzbudit české zemědělství.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.