To nutkání pocítil asi každý vládní politik pod tlakem. Jak spolehlivě odvést pozornost od kritiky vlastní práce nebo konkrétních chyb k jinému tématu a uchovat si tím naději na setrvání ve funkci?

Existují osvědčené modely. "Přebíjecí" téma nemusí být nutně pozitivní, dobře může fungovat třeba katastrofická hrozba (k našim hranicím se valí hordy uprchlíků).

Elegantnější je přijít s nějakým novým návrhem, který vzbudí přirozené sympatie. Zvýšení povolené rychlosti pro auta je z tohoto pohledu téměř ideální.

Vrtěti stočtyřicítkou. Maximální rychlost na dálnicích je ideální téma na překrytí jakéhokoli průšvihu. Vyplývá to z Parkinsonových zákonů, podle kterých je intenzita a doba debaty nepřímo úměrná závažnosti probíraného problému. Lidově řečeno: čím větší prkotina, tím vzrušenější diskuse.

A stočtyřicítka takovou prkotinou je, protože fakticky jde jen o to, jestli ujedeme sto kilometrů o tři minuty rychleji, nebo ne.

Funkce tématu nahozeného z titulní stránky Mladé fronty Dnes je zřejmá: Bavte se o rychlostním limitu, ne o dálnici D1, kde spíše 14 hodin prostojíte, než že byste po ní mohli stočtyřicítkou v dohledné době souvisle jet.

V roce 2015 se mezi poslanci na pár měsíců ujal nápad, aby se na českých dálnicích mohlo jezdit rychlostí až 150 kilometrů za hodinu. Jedním z těch, kteří se postavili ostře proti, byl i ministr dopravy Dan Ťok. "Dnes je opravdu světový trend rychlost snižovat. Kvůli hluku, emisím a hlavně bezpečnosti. A návrh jít naopak není to, co by nám pomáhalo být světovými a in," prohlásil. Kromě jiného zdůrazňoval, že tuzemské dálnice jsou konstruovány maximálně na 130 km/h.

3 evropské země

nemají limity maximální rychlosti na dálnicích 130 km/h nebo nižší. V Polsku a Bulharsku se smí jezdit 140 km/h, Německo rychlost plošně neomezuje.

Uzákonění stopadesátky, které tehdy navrhl jeden z poslanců ODS, dokonce prošlo sněmovnou. V Senátu ale nápad narazil a poslanci jej napodruhé už neschválili.

Mezitím se Ťok, jenž zůstal v ministerské funkci, dostal pod sílící tlak hlavně kvůli pomalé stavbě a vleklým opravám dálnic. Loni v září nečekaně připustil, že by řidiči na českých dálnicích směli více šlápnout na plyn.

Prý se inspiroval v Rakousku a rozhodl se na některých úsecích otestovat rychlost 140 km/h.

Rakouská inspirace. Můžeme si samozřejmě říci: "Když mohou jezdit stočtyřicítkou v Rakousku, proč by to nemohlo jít u nás?" Jenže tahle "logika" je poněkud postavená na hlavu. Zatímco v Rakousku nejprve vybudovali perfektní síť pokrývající celou zemi a až pak se začali zabývat otázkou, jestli by se náhodou nedalo jet o deset kilometrů v hodině rychleji, u nás je to naopak. Stavby dálnic váznou, nejen ve srovnání s bohatším Rakouskem, ale třeba i s chudším Polskem. A ministr Ťok se pokouší nahnat "světovost" zvýšením maximální povolené rychlosti. Je to o to úsměvnější, že vzhledem k věčným uzavírkám a rozkouskované síti se na českých dálnicích často nedá reálně jet v průměru ani tou stotřicítkou. Takže rakouskou inspiraci bychom ministru dopravy doporučili spíše pokud jde o rychlost staveb a jejich kvalitu než o zapichování značek s číslovkou 140 na krajnicích.

Zveřejněný záměr Ťokovi výrazně nepomohl, brzy se opět dostal do těžké defenzivy, když kolabovala doprava na opravovaných úsecích dálnice D1. Sám si navíc zkomplikoval situaci výrokem, že silničáři v prosinci nepočítali s velkou nadílkou sněhu. Za nepřesvědčivé působení v čele resortu Ťoka dlouhodobě plísní nejen opozice, ale i komunisté, kteří podporují vládu hnutí ANO a ČSSD.

Na pátek si vedení KSČM naplánovalo, že sečte hříchy těm ministrům, kteří mu z různých důvodů vadí. Ťok bývá uváděn na druhém místě pomyslného seznamu, hned za prozápadním ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru