Když před druhou světovou válkou začala civilní letadla nesměle oťukávat mezikontinentální trasy, nikoho ani nenapadlo, že by mohla mít méně než čtyři motory. Naopak, konstruktéři prováděli krkolomné pokusy, jak do křídel, nad ně či nad trup letadla (často ve specifické podobě létajícího člunu) umístit další pohonné jednotky. Důvod byl jednoduchý: jejich nedostatečný výkon a především nespolehlivost.

Letecké motory se tehdy principiálně nelišily od těch, které najdeme pod kapotou běžných aut. Rozdílné uspořádání válců (v dopravních letadlech převládly motory hvězdicové, s písty mířícími do středu kruhu, v němž je hřídel napojená na vrtuli) je jen detail. Pístové motory při dlouhém zatížení spojeném s dálkovým letem často potkávaly poruchy. Únik oleje a zadření pístu byly rutinní záležitostí, jejíž pravděpodobnost zvyšoval fakt, že válců mohl mít motor i desítky. Vyšší počet motorů tedy významně zvyšoval šanci, že se letadlo i po výpadku jednoho nebo i dvou dovleče když už ne do cíle, tak alespoň k nejbližšímu letišti či aspoň přiměřeně rovné ploše umožňující nouzové přistání. Nad mořem šlo o otázku života a smrti.

Pohled na optimální počet jednotek táhnoucích letadlo kupředu se dlouho nezměnil ani po nástupu strojů s reaktivním pohonem. Proudové (i turbovrtulové) motory mají sice dramaticky menší počet pohyblivých dílů, a jsou tak z principu spolehlivější než jejich předchůdci, ovšem vysoké teploty kladly velké nároky na výdrž materiálů. Také důvěra veřejnosti v nový typ pohonu se teprve musela vypěstovat. Čtyři motory byly proto na dálkových tratích stále považovány za optimum, i když experimenty s třímotorovým uspořádáním (vyústily ve dva známé širokotrupé stroje DC-10 a Lockheed TriStar) ukázaly, že to není jediná možnost.

Kdy peklo definitivně zamrzlo

Na krátkých a středních tratích rychle převládlo dvoumotorové uspořádání. Je s převahou nejekonomičtější, v dobách drahého paliva spotřeba rozhoduje. Díky technickému pokroku jsou motory i dostatečně spolehlivé a výkonné.

Ovšem regulátoři dlouho trvali na svém. "To spíš peklo zamrzne, než že bych nechal dvoumotoráky létat na dálkových tratích nad mořem," řekl prý Jonee Helms, když se v roce 1980 Boeing pokoušel získat výjimku pro svůj typ 767.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru