Španělská vláda ztroskotala na rozpočtu. Poslanci odmítli jeho návrh na příští rok, který jim předložila. Následovat nejspíš budou předčasné volby.

Událost má širší než čistě španělský význam. Tato země je jednou z mála, kde se daří sociální demokracii. Premiér a šéf tamní socialistické strany Pedro Sánchez se loni dostal k moci za celkem málo obvyklých okolností − v parlamentu je ve výrazné menšině, a naděje na přežití tak jeho kabinet neměl velké.

To se nejspíš potvrdí, ale pro umírněnou levici je španělská zkušenost přesto důležitá. Za dobu pobytu v premiérském křesle Sánchezova podpora výrazně stoupla. S podporou 30 procent voličů dnes jeho socialisté vedou v předvolebních průzkumech. Vedle Portugalska jen obtížně hledáme další zemi, v níž by na tom sociální demokracie byla dobře. Leckde je na tom přímo tragicky − jako v Německu, Nizozemsku či Česku.

Nemusíme být sympatizanty sociálních demokratů, aby nám to vadilo. Pokud by z politické scény zmizela tato tradiční a hodnotově jasně zakotvená strana, bude to negativní zpráva pro nás pro všechny.

Proč? Protože když tu nebude demokratická levicová strana, vydělají na tom extremisté − jako u nás Tomio Okamura. Nebo političtí podnikatelé prostí hodnot jako Andrej Babiš.

Související