Kvůli hrozbám spojeným s brexitem je na tom britská ekonomika hůř než hospodářství skoro všech ostatních zemí Evropské unie. To ale neznamená, že by na evropském kontinentu bylo bůhvíjak veselo. Stále ještě rosteme, ale zpomalujeme.

S tímto faktem se pojí sice možná okrajové, ale přesto zajímavé okolnosti. Někteří jestřábi měknou a začínají se nápadně podobat holubicím. Třeba takový guvernér nizozemské centrální banky Klaas Knot.

Ten ještě nedávno patřil k velkým kritikům řady kroků šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho na podporu ekonomiky. Teď ale v rozhovoru pro deník Financial Times upozorňuje na to, že ekonomiku čeká slabší období − a je proto namístě ji podpořit. Knot odmítá zvýšit rekordně nízké úrokové sazby, které Evropská centrální banka drží. Ještě nedávno ale mluvil jinak.

"Vyčkávací postoj je momentálně nejspíš tím nejlepším možným," tvrdí Knot. Pokud takto mluví i pověstný nizozemský jestřáb, zdá se být jisté, že úroky v eurozóně zůstanou dole ještě v roce 2020. Míra inflace, která stále podstřeluje cíl ECB, k tomu ostatně opravňuje.

O Knotovi se mluví jako o jednom z možných nástupců Draghiho v čele ECB. Pokud by trval na svých jestřábích postojích, celá řada států eurozóny by jeho kandidaturu nepodpořila. Jistě se tedy najdou tací, kteří budou tvrdit, že Knot obrací i kvůli ohledům na svou vlastní budoucnost.

Nizozemský centrální bankéř ve zmiňovaném rozhovoru nicméně přesně pojmenovává faktory, které na růst v eurozóně a v celé EU působí negativně: obchodní války, o kterých mluví (a částečně už je vede) americký prezident Donald Trump, zpomalení Číny, nejistota působená britskou neschopností domluvit se ohledně podmínek brexitu.

A to jsou reálné skutečnosti s reál­nými dopady na ekonomiku. Nedají se odbýt poukazem na možné osobní zájmy jednoho bankéře.