Adéla SkoupáVyvinout cenově přijatelný výkonný kvantový počítač se snaží firmy od Googlu přes Intel po IBM. Už dnes umí přístroje využívající k operacím jevy kvantové mechaniky řešit úlohy řádově rychleji než běžné počítače − na rozdíl od nich dovedou zkoumat mnoho možných řešení najednou. Jejich rozšíření ale zatím brání řada překážek. Například velká spotřeba energie: čipy dnešních kvantových počítačů musí být chlazené na teplotu blízkou -273 stupňům Celsia. Na cestě k odstranění této bariéry je tým vědců z univerzity v belgickém Hasseltu, který vede český profesor Miloš Nesládek.
V pátek vydal s kolegy článek v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa Science. Popisuje v něm konstrukci nového typu kvantového bitu (takzvaného qubitu) − ten je základem operací s daty v kvantových počítačích. "Podařilo se nám vytvořit z umělého diamantu kvantový bit, na který lze data nejen zapisovat, ale také je z něj elektricky číst. Doposud to bylo možné pouze opticky, teď jsme našli způsob umožňující propojení se stávajícími technologiemi. A co je ještě důležitější, qubit funguje při pokojové teplotě," popsal HN průlom profesor Nesládek. Pod článkem je společně s kolegou Petrem Siyushevem uvedený na prvním místě, jelikož stál u zrodu vynálezu.
Zatím jste si přečetli 40 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
