Stále se najdou lidé, kteří věří, že odchod z Evropské unie udělá z Velké Británie zemi oplývající mlékem a strdím, abychom si vypůjčili citát z českých legend. Ti, kteří se dívají na čísla, ale vidí, že britská ekonomika je na tom z hlediska růstu už teď nejhůř od světové finanční a hospodářské krize z roku 2009. V prosinci jí hrubý domácí produkt dokonce klesl. A to ještě brexit ani nenastal. Nejistota ohledně toho, co přijde, si zkrátka vybírá svou daň.

Příjem průměrného Brita je už teď o 1500 liber, tedy o 44 tisíc korun, ročně nižší oproti očekáváním, která platila před referendem o brexitu z roku 2016. Tvrdí to výzkumníci z think-tanku Resolution Foundation.

Špatné zprávy tím ale nekončí − pokud Spojené království odejde z unie bez dohody, a nastane tedy takzvaný divoký brexit, schodek britského rozpočtu bude v příštích 15 letech v přepočtu o jeden a půl bilionu korun vyšší, než kdyby země zůstala členem unie, tvrdí think-tank Institute for Fiscal Studies.

Tento institut i zmiňovaná Resolu­tion Foundation patří mezi nejrespektovanější výzkumné instituce ve Spojeném království. Zastánci brexitu ale nad jejich závěry samozřejmě jen mávnou rukou. Koho dnes zajímá názor expertů…

Příznivci co nejtvrdšího "rozvodu" Británie s unií ale občas mívají překvapivé záchvaty upřímnosti. Třeba takový poslanec Jacob Rees-Mogg, který už řadu let tvrdí, že pokud se Británie zbaví evropských okovů, čeká ji ta nejsvětlejší budoucnost. Rees-Mogg přitom nedávno prohlásil, že teprve za 50 let se ukáže, jestli byl brexit pro britskou ekonomiku prospěšný, nebo ne. Udělat zásadní rozhodnutí a pak čekat 50 let na to, jestli se vyplatí? Tomu se říká hazard s prosperitou a životy lidí.

Související