Stále se najdou lidé, kteří věří, že odchod z Evropské unie udělá z Velké Británie zemi oplývající mlékem a strdím, abychom si vypůjčili citát z českých legend. Ti, kteří se dívají na čísla, ale vidí, že britská ekonomika je na tom z hlediska růstu už teď nejhůř od světové finanční a hospodářské krize z roku 2009. V prosinci jí hrubý domácí produkt dokonce klesl. A to ještě brexit ani nenastal. Nejistota ohledně toho, co přijde, si zkrátka vybírá svou daň.
Příjem průměrného Brita je už teď o 1500 liber, tedy o 44 tisíc korun, ročně nižší oproti očekáváním, která platila před referendem o brexitu z roku 2016. Tvrdí to výzkumníci z think-tanku Resolution Foundation.
Špatné zprávy tím ale nekončí − pokud Spojené království odejde z unie bez dohody, a nastane tedy takzvaný divoký brexit, schodek britského rozpočtu bude v příštích 15 letech v přepočtu o jeden a půl bilionu korun vyšší, než kdyby země zůstala členem unie, tvrdí think-tank Institute for Fiscal Studies.
Tento institut i zmiňovaná Resolution Foundation patří mezi nejrespektovanější výzkumné instituce ve Spojeném království. Zastánci brexitu ale nad jejich závěry samozřejmě jen mávnou rukou. Koho dnes zajímá názor expertů…
Příznivci co nejtvrdšího "rozvodu" Británie s unií ale občas mívají překvapivé záchvaty upřímnosti. Třeba takový poslanec Jacob Rees-Mogg, který už řadu let tvrdí, že pokud se Británie zbaví evropských okovů, čeká ji ta nejsvětlejší budoucnost. Rees-Mogg přitom nedávno prohlásil, že teprve za 50 let se ukáže, jestli byl brexit pro britskou ekonomiku prospěšný, nebo ne. Udělat zásadní rozhodnutí a pak čekat 50 let na to, jestli se vyplatí? Tomu se říká hazard s prosperitou a životy lidí.