Stát, kraje i obce těžily v posledních dvou letech z toho, že se české ekonomice dařilo nad očekávání dobře. Vyšší výběr daní proti původnímu plánu se příznivě odrážel na jejich rozpočtech, ve kterých rázem zbývaly peníze i na výdaje, jež by se jinak nemohly uskutečnit, nebo by vedly k nezdravému nárůstu zadlužení.

Nyní se ale karta obrací. Ministerstvo financí ve své nové makroekonomické predikci z konce ledna zhoršilo odhad růstu české ekonomiky pro rok 2019 na 2,5 procenta z listopadových 2,9 procenta. Důvodem je především zhoršování ekonomické situace v zahraničí. I když se nejedná o hospodářský pokles, jak chybně uváděla některá česká média, a růst o 2,5 procenta je stále z dlouhodobého pohledu solidní, pro veřejné rozpočty to představuje problém. Jejich příjmy totiž budou nižší, než se v době jejich sestavování čekalo. Stát přitom už tak počítá s deficitem 40 miliard korun.

Ani růst českého hrubého domácího produktu o 2,5 procenta se však nakonec nemusí naplnit. S novými čísly přišli na konci ledna také Němci. Zhoršili odhad letošního růstu ekonomiky ještě výrazněji než české ministerstvo financí.

Zatímco loni na podzim počítali se zvýšením HDP v roce 2019 o 1,8 procenta, nyní očekávají, že jejich hospodářství letos přidá jen jedno procento. Největší obchodní partner Česka ve svém novém výhledu zohlednil především zpomalování růstu světové ekonomiky a rizika spojená s odchodem Velké Británie z Evropské unie.

České ministerstvo financí přitom počítá s tím, že Německo letos poroste o 1,3 procenta. Pokud se německé pesimističtější odhady naplní, bude to pro české vývozce znamenat méně zakázek, což se na tuzemské ekonomice zákonitě projeví.

Pro českou vládu zhoršení hospodářského výhledu znamená, že jestli bude chtít letos dodržet naplánovaný schodek státního rozpočtu, budou muset jednotlivé resorty sáhnout k úsporným opatřením. Pravděpodobně se nevyhnou ani výdajovým škrtům. Ostatně z resortu financí už zaznívají hlasy, že stát bude muset šetřit. Na jednotlivé ministry tak bude vzrůstat tlak, aby například snížili počet zaměstnanců.

S poklesem příjmů oproti plánu se ovšem budou muset vypořádat i kraje a obce. Jsou to přitom právě ony, které svým hospodařením pravidelně vylepšují celkové hospodaření českého sektoru veřejných institucí.

Rokem 2019 přitom nic nekončí, už v nejbližších týdnech začnou vznikat první obrysy státního rozpočtu na příští rok, jehož sestavování bude kvůli obratu v hospodářském cyklu vyžadovat mimořádně velkou obezřetnost.

Česká republika je sice i nadále z krátkodobého pohledu v komfortní situaci, protože patří v poměru k HDP mezi nejméně zadlužené země v Evropské unii, dlouhodobý pohled už ale tolik radosti nezávislému pozorovateli nenabízí. Stárnutí populace a jeho předpokládané dopady na důchodový systém i zdravotnictví představují pro veřejné finance zátěž, která se naplno projeví ve 30. letech 21. století, až budou do důchodu odcházet silné populační ročníky.

Nepodaří-li se v nejbližších měsících a letech udržet veřejné finance i kvůli obratu v hospodářském cyklu na uzdě, může to eskalaci problému ještě uspíšit.

Související