Hejtmani říkají, že je potřeba snížit počet neúspěšných maturantů. Na střední školy se podle nich totiž dostává spousta dětí, které nemají studijní předpoklady a pohoří kvůli tomu u maturity. Poté co hejtmani neuspěli s návrhem na zavedení minimální bodové hranice pro přijetí na maturitní obor, tlačí nyní na ministra školství Roberta Plagu (ANO), aby zavedl plošné testy v 5. a 9. ročníku základních škol. Autor návrhu, hejtman Moravskoslezského kraje a zároveň poslanec za ANO Ivo Vondrák, se domnívá, že by si díky tomu střední školy mohly lépe vybírat z uchazečů.

Plošné testy si přitom české školy v minulosti již měly možnost vyzkoušet. V letech 2012 a 2013 dělali žáci 5. a 9. tříd srovnávací testy na pokyn České školní inspekce. Inspektoři však po dvou letech testování zrušili s tím, že nepřináší žádnou větší výhodu a naopak školy zatěžuje. Nyní plošné srovnávací testy probíhají jednou za čtyři roky a nedělají je všichni žáci.

V čem spočívá váš návrh na zavedení plošných testů?

Dlouhou dobu se potýkáme se stále klesající úrovní školství. Ukazuje se, že jednotné přijímací zkoušky nejsou vhodným nástrojem pro přijímání na střední školy, 37 % škol na jejich výsledky vůbec nehledí. Ředitelé mají často tendence naplnit třídy a žákům tak u zkoušek stačí odevzdat prázdný papír. Jednotné zkoušky jsou navíc velmi úzce zaměřené a nejsou schopny hodnotit kvalitu uchazeče. Řešili jsme, co s tím, a přišli jsme na to, že bychom mohli oprášit myšlenku výstupních testů v 5. a 9. třídách, protože máme osmileté a čtyřleté maturitní obory. Ty by dokázaly komplexně hodnotit, co se daný uchazeč na základní škole naučil. Musíme začít vyvíjet tlak na žáky základních škol, aby věděli, že se na maturitní obor nedostanou automaticky, ale musí prokázat, že něco umí. Proto jsme také přišli se zavedením minimální hranice pro přijetí na maturitní obory, takzvaným cut-off score.

Z čeho budou žáci v rámci plošných testů hodnoceni?

Z českého jazyka, matematiky, přírodovědy a přemýšlíme také nad zavedením samostatného kreativního projektu, což by mohlo být třeba napsání eseje. Inspirovali jsme se modelem, který má Estonsko. A to patří k nejúspěšnějším zemím v rámci hodnocení PISA (Program na mezinárodní hodnocení studentů, pozn. red.).

K čemu by plošné testování žáků mělo sloužit?

Jako nástroj, pomocí kterého lze vybírat žáky k maturitnímu studiu. Střední školy budou mít lepší představu o tom, co absolventi základní školy umí, a budou si mezi nimi moct lépe vybírat. Proto zároveň dojde ke snížení počtu neúspěšných maturantů. Střední školy by se tedy měly řídit výsledky výstupních testů. Navíc je důležité, že zatím nemáme srovnatelné výsledky ze základních škol a potřebujeme je získat.

Takže výsledky těchto plošných testů by nahradily přijímačky na střední školy?

Měly by nahradit jednotné přijímačky. Nemá smysl mít oboje, to by bylo zbytečné.

Byly by výsledky testů pro školy závazné?

To vám teď nedokážu říct, je to věc diskuse, zatím nemáme žádné výsledky. Myslím, že by to mělo být
minimálně závazné pro ředitele.

Jak to myslíte?

Pokud někdo nemá studijní předpoklady, pak by neměl jít na střední školu s maturitou, ale na učňovský obor. To je i princip, který jsme chtěli zavést společně s cut-off score. Měli bychom se dohodnout na tom, co je minimum znalostí, které by měl daný uchazeč mít, aby mohl studovat maturitní obor. Nemůžeme přece pouštět na střední školy pětkaře a čtyřkaře, jako je tomu dnes. A není nutné, aby učňovské obory byly zakončeny maturitní zkouškou.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • V čem by se podle Vondráka měly plošné testy lišit od jednotných přijímaček?
  • Proč je podle hejtmanů nutné omezit počet žáků, kteří se dostanou na střední školu?
  • Jaká je šance, že návrh na zavedení plošných testů projde?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se