Když si v politice s problémem nevíte rady, hrňte jej před sebou, angličtina má pro to výraz "kopat do plechovky" − kicking the can. Ale u britské premiérky a jejího přístupu k brexitu nikdo neví, zda Theresa Mayová nějakou plechovku má. Premiérka i většina Dolní sněmovny jsou zajedno pouze v tom, že by tu nějaká plechovka v podobě dohody s Evropskou unií o budoucím uspořádání vzájemných poměrů měla být, protože bez ní budou na všech stranách škody největší.
Dvě velké potíže si Theresa Mayová vyrobila sama, když spustila proces odcházení s pevně stanovenou dvouletou lhůtou, aniž by měla představu, jaký má být výsledek jednání a zda pro něj doma najde podporu. Broky do vlastní nohy vystřelila větou, že žádná dohoda je lepší než špatná. Den za dnem ji vyvracejí narůstající obavy z důsledků odchodu bez pravidel.
Když je na hřišti zmatek a vlastnímu týmu se nedaří, trenér či kapitán si vyžádá oddechový čas. O ten může říci i Theresa Mayová ostatním členům Evropské unie, ještě předtím si však musí připravit odpověď na výtku: Vážená premiérko, rozhodnutí poslanců o podobě brexitu jste doma nejdříve odložila z loňského prosince na letošní leden a v Dolní sněmovně jste nedopadla, při veškeré úctě, zrovna nejlépe, nyní byste chtěla čas navíc a pokaždé, když s námi mluvíte, není jasné, co vlastně chcete, tedy krom toho, že by tu nějaká dohoda měla být a že by hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou měla zůstat prostupná. To není špatný základ, ale zdaleka to nestačí.
Britská premiérka už je dost zkušená, aby věděla, že nakonec se bude muset rozhodnout mezi dvěma loajalitami. Zda si chce pro dohodu zajistit podporu labouristů, kteří již formulovali své podmínky, za cenu rozštěpení Konzervativní strany, anebo zda dá přednost loajalitě vůči rodině toryů za cenu rizika brexitu bez dohody. Jestli se britská premiérka nerozhodne, ve čtvrtek se mohou poslanci začít rozhodovat bez ní.
