Budovaný plynovod Nord Stream 2, který přímo spojí Rusko a Německo a obejde dosavadní tranzit přes Ukrajinu, Polsko nebo Slovensko či Česko, se ze všeho nejvíce podobá ruské matrjošce. Proto krátká, ale výrazná roztržka kvůli návrhu unijní direktivy týkající se energetiky vyhlížela jako spor mezi Paříží a Berlínem jen na první pohled.

Nová trasa znamená nové poměry. Snižuje sice náklady za tranzitní poplatky, ale Rusku nabízí možnost odstřihnout Ukrajinu od jeho dodávek, aniž by současně riskovalo protitlak střední Evropy. Proto projekt Nord Stream 2 kritizují země, přes něž proudí zemní plyn z východu na západ, nejen kvůli takříkajíc mýtnému, ale hlavně z obav, že Německo se svými zajištěnými dodávkami bude mít menší zájem hájit střední Evropu jako celek.

Jádro připravované unijní normy se přímo týká Nord Streamu 2, který by neměl jako dodavatel zemního plynu nebo ropy současně vlastnit potrubí. To by snížilo riziko, že polostátní ruská firma Gazprom bude mít příliš silnou pozici. To se pochopitelně nezamlouvá Moskvě, méně pochopitelný je postoj Berlína. Ten od počátku hlásal, že plynovody z východu na západ jsou pouze komerční záležitost, což však vyvrací velice výhodné ceny za ropu či zemní plyn, které získávaly či získávají některé vlády oplátkou za vstřícnost vůči Rusku. Potíž byla, že obchodní brýle si nasazuje nejen exkancléř Gerhard Schröder, který přešel z politiky na výplatní pásku Gazpromu, ale používala je i Angela Merkelová.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • V textu se dále dozvíte, proč Německo nedá dohromady blokační majoritu a neprosadí svoji vizi nového plynovodu.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se