Ve dvaadvaceti letech se Jiří Moravec rozhodl vycestovat za prací. Jako cílovou zemi, která ho měla kulturně i pracovně obohatit, si vybral Velkou Británii. Trvalo jen pár dní, než si našel práci v místní restauraci. Ovšem místo nadšení z nového prostředí propadl depresím a ostrovy, navíc s těžkou formou mononukleózy, kterou tam lékaři považovali za chřipku, přesně po měsíci opustil. "Pro práci v zahraničí bych se už nikdy nerozhodl. Byl jsem tam sám, měl jsem pocit, že mě nikdo nepřijímá a koukají na mě, jako Češi koukají na východní přistěhovalce," vrací se k životní zkušenosti.

Mezi lety 2007 a 2017 podle zjištění Eurostatu podíl Čechů pracujících v zahraničí mírně vzrostl. Loni zřejmě nastal pokles. Ukazuje to výzkum personální agentury Grafton Recruitment. Klesající ochota se za prací stěhovat je podle marketingové manažerky společnosti Jitky Součkové dána rostoucím počtem pracovních nabídek i zvyšováním mezd. Ty české pracovníky dostatečně motivují zůstat ve své zemi.

Tento trend zčásti potvrzuje také manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát. Podle něj je ovšem znatelný především v nekvalifikované práci. "Už nevidíme tisíce studentů odjíždět v létě na brigády do italských jablečných sadů, na skotské jahodové plantáže nebo do německých stavebních firem, jak tomu bylo před dvaceti lety," vysvětluje. Naopak kvalifikovaných českých zaměstnanců v zahraničí podle něj přibývá.

66 procent

testovaných kandidátů výzkumu Grafton Recruitment uvedlo, že ovládá anglický jazyk. Pouze 12,5 procenta přiznalo znalost němčiny. Dalších sedm procent se domluví francouzsky.

Motivace a znalosti

Výzkum Graftonu ukazuje, že nejlákavější je cizina pro vysokoškoláky. Bývají novým výzvám otevřenější a mnohdy nejsou ve své domovině vázáni rodinnými či finančními závazky. "Mladší lidé chtějí poznávat i jiné kultury a jsou ochotni vycestovat spíš na delší dobu než na kratší," uvádí Součková. Mezi motivačními faktory se k objevování nových míst a vyššímu platu přidávají i cíl dělat vysněnou práci a naučit se jazyk.

Nutnost konverzovat v cizí řeči může být zároveň jedním z významných důvodů, proč Češi nakonec za prací nevycestují. Svým jazykovým dovednostem nevěří tolik, aby je dokázali uplatnit v praxi. "Náš průzkum ukázal, že angličtinu ovládá celkem 66 procent testovaných kandidátů. S obrovským odstupem následuje jazyk německý, jehož znalost prokázalo pouhých 12,5 procenta uchazečů," vysvětluje Součková.

Psychologové zároveň poukazují na fakt, že právě jazykové znalosti patří do základní výbavy pro bezproblémový výkon práce v zahraničí. Neméně důležitá je informovanost o místní kultuře či pochopení neverbální komunikace spojené například se schopností pochopit odmítnutí. "Právě neschopnost poznat nesouhlas může být zdrojem velkých potíží," zdůrazňuje psycholožka Simona Hoskovcová.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V placené části se dozvíte:
  • Velkou výzvu pro pracovníky v cizině představuje i schopnost vypořádat se s možným kulturním šokem. Jaké fáze má tento proces?
  • Jaké mohou být následky nesprávné adaptace na nové prostředí?
  • Které země jsou pro pracovníky přicházející ze zahraničí nejlepší a které nejhorší?
  • Jak v tomto ohledu dopadlo Česko?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.