Každý týden si najdou čas na společnou ranní kávu. Jejich hovory se točí kolem vědní politiky, pokroků v práci, dojde ale i na rodinná témata. Ti dva muži v brýlích jsou bratři, o čemž svědčí i nápadně podobné rysy ve tváři. Na první pohled ale působí odlišně, starší Pavel má dlouhé vlasy, o rok a půl mladší Tomáš je spíš uhlazenější typ. Také jejich odborné zaměření se liší.

Pavel se s nadsázkou označuje za vědního turistu. Cestuje mezi fyzikou, chemií a biologií, a i proto se zaměření jeho výzkumu čas od času mění. Svoji pozornost věnoval například fungování kapek mořské vody v atmosféře, aktuálně zkoumá ionty solí v lidském těle. Tomáš naopak zůstává už od vysoké školy věrný fyzice, konkrétně nano­elektronice. Posledních pět let vyvíjí technologie, které by měly významně zrychlit ukládání dat. Synové fyzika Karla Jungwirtha a jeho zesnulé ženy Lenky, odbornice na telekomunikace, toho přesto mají mnoho společného: ve svých oborech patří mezi špičku. Oba publikovali řadu článků v těch nejuznávanějších vědeckých časopisech světa typu Nature nebo Science. A zvlášť loňský rok pro ně byl úspěšný: oba přišli s významnými objevy.

Přistihnout peptidy při činu

Chemické sloučeniny zvané peptidy přitahují už pár let pozornost vědců, kteří zkoumají látky a procesy využitelné ve farmacii. Některé peptidy umí proniknout přes olejnatou buněčnou membránu dovnitř buněk, a mohou tak sloužit jako přímý nosič molekul léčivé látky. Současný postup je ale komplikovaný a vyžaduje energetickou spolupráci buňky samé. "Dnes se látky do buňky dostávají pomocí transportního váčku. Z něj se ale látka sama automaticky neuvolní, takže se musí vymýšlet složité způsoby, jak to udělat," vysvětluje Pavel Jungwirth.

Vědci přitom už dříve zjistili, že se peptidy dokážou do buňky "protlačit" i bez její pomoci. Jen nebylo jasné, jak to dělají. Tým Pavla Jungwirtha ale tento mechanismus zachytil a popsal. Spolu s kolegy z dejvického Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a dalšími spolupracovníky v Česku a Německu jeho princip nepřímo ukázal pomocí výpočtů i mikroskopických průzkumů. "Náš mechanismus by mohl dostat látku do buňky přímo. Peptid ji tam v podstatě doveze," popisuje biochemik. 

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.