Kde jsou koně u Trumpova kočáru

Kdejaký sedlák ví, že není radno zapřahat koně za kočár. V politice se to však dá zkusit. O něco podobného se pokouší americký prezident Donald Trump, když ve svém druhém poselství o stavu Unie hlásí, že se koncem února podruhé sejde se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Na summit hodný toho jména má ale cenu vyrazit, jen pokud je značná pravděpodobnost, že z něj vzejdou hmatatelné výsledky, navíc ve věci tak závažné, jako je odstranění severokorejské jaderné hrozby. Tato pravděpodobnost však před ohlášenou vrcholnou schůzkou schází.

Prezident Trump sice hlásí, že jeho vztahy s Kimem jsou dobré, ale aktuální zprávy zpravodajských služeb varují, že stalinistický, do sebe uzavřený a nepředvídatelný Kimův režim se nehodlá svých zbraní hromadného ničení vzdát. Hodnocení nynějších rizik, které předložil v lednu koordinátor těchto služeb Dan Coats Senátu, jsou v rozporu s tím, co veřejně tvrdí hlava státu. Analýza především satelitních snímků ukazuje, že řadu důležitých zařízení spojených s jaderným a raketovým programem Severokorejci buď přemisťují, nebo se je snaží lépe utajit.

Proto existují pochybnosti, zda Pchjongjang má vůbec důvod se svého ničivého arzenálu zbavit, když pro něj představuje zásadní politicko-strategický nástroj, který zajišťuje Kimovu režimu bezpečí a posiluje jeho postavení v regionu a ve světě.