Anglický spisovatel H. G. Wells před více než sto lety nazval konflikt, který propukl v Evropě v roce 1914, "válkou, která ukončí všechny války" (The War to End All Wars). O americko-britské invazi do Afghánistánu po útocích z 11. září 2001 platilo něco podobného. Cílem bylo vyhnat teroristy z al-Káidy, svrhnout jejich místního komplice, hnutí Tálibán, a po třech desítkách let válčení vrátit do asijské země stabilitu a klid.

V Afghánistánu se bojovalo v podstatě nepřetržitě od roku 1973, kdy krále Muhammada Záhira svrhl a připravil o trůn jeho bratranec Muhammad Dáúd. Následovala série převratů, komunisté, Sověti, proti nim mudžáhidové. V devadesátých letech boj mezi mudžáhidy, pak nástup Tálibánu a s ním příchod al-Káidy. Po zářijových útocích invaze Američanů a Britů za pomoci jejich afghánských protitálibánských spojenců.

Uběhlo sedmnáct let, píše se rok 2019. Mezinárodní jednotky v rámci operace Resolute Support jsou v Afghánistánu pořád, leč schyluje se k jejich odchodu. Poprvé se objevuje na obzoru možnost míru.

Ne ale v podobě na hlavu poraženého Tálibánu a ostatních islamistů. V podobě kompromisu, který znamená legitimizaci Tálibánu a přiznání, že toto hnutí, přestože používá teroristické metody, jednoduše nelze z povrchu Afghánistánu sprovodit.

Zvláštní americký vyslanec pro jednání o Afghánistánu Zalmay Khalilzad minulý týden potvrdil, že delegace USA a Tálibánu dosáhly při rozhovorech v Kataru zásadního pokroku: dohodly se předběžně na uzavření mírové dohody. Washington stáhne z Afghánistánu své vojáky. Tálibán se zaváže, že nedovolí, aby zemi využívali jako svou základnu teroristé a džihádisté s globálními ambicemi, jako jsou al-Káida nebo Islámský stát.

Khalilzad byl ve Washingtonu coby šéf americké delegace speciálně vybrán. Narodil se totiž v Afghánistánu a umí paštúnsky, což je jazyk, kterým hovoří většina členů Tálibánu. Dříve působil jako velvyslanec USA v Kábulu a Bagdádu. Trump o něm dokonce předloni uvažoval jako o kandidátovi na ministra zahraničí. To by byla zajímavá situace: Trump, pověstný nevalným míněním o islámu, by jmenoval do své vlády muslima.

Vraťme se však k tomu, co Khalilzad dělá pro rodnou zemi − pro Afghánistán. Dohoda s Tálibánem je přelomová, byť má řadu nástrah. Není shoda v tom, zda se jako první mají stáhnout vojáci západních zemí a teprve potom má Tálibán složit zbraně. "Musíme si být jisti, že Američané odejdou ještě před tím, než ukončíme boj," řekl jeden z vyjednávačů Tálibánu. Zástupce Washingtonu naopak prohlásil, že není možný odchod vojáků bez uzavření příměří.

Rozhovorů v Kataru se navíc nezúčastnil nikdo z vlády afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního. Tálibánci s ní stále odmítají jednat.

Další kolo jednání USA−Tálibán se má konat na konci února, finální dohoda by mohla být hotová v dubnu, prohlásil Khalilzad. Existují dvě možnosti, které kábulská vláda a její spojenci v čele s USA mají. Jednou je přibrat Tálibán do koalice a vládnout společně. Druhou je přenechat Tálibánu moc v některých oblastech, zejména na jihu, kde má značnou podporu. Přitom se soustředit na kontrolu velkých měst.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.