Novou šéfku Generálního finančního ředitelství Tatjanu Richterovou čeká náročný úkol. Mnozí daňoví poplatníci se k ní upínají s nadějí, že polidští přístup berních úřadů. Pod vedením jejího předchůdce Martina Janečka získali správci daně pověst honicích psů pověřených úkolem vybrat daň za každou cenu. Způsobily to například odměny vyplácené úředníkům podle výše doměřené daně nebo rostoucí počet vydávaných zajišťovacích příkazů.

Finanční úřady toto opatření používají k obstavení majetku firmy, když mají obavu, že podnikatelé neodvedou státu daň z přidané hodnoty. Přestože jsou mnohdy jejich důsledky pro firmy likvidační, daňoví úředníci vystavili podle soudů některé zajišťovací příkazy nezákonně.

Janeček na funkci generálního ředitele rezignoval v listopadu loňského roku. Veřejnost i část daňových poradců nyní očekává, že Richterová postupy daňové správy upraví, aby k podobným excesům už nedocházelo. Zároveň se ale bude muset vypořádat s žalobami nezákonně poškozených či zlikvidovaných firem, které se plánují soudit o náhradu škody. Konkrétní úředníky, kteří svým pochybením problémy zavinili, však Richterová k odpovědnosti nepožene. Podle ní postupovali správně.

HN: Daňoví úředníci čelí kritice, že v uplynulých letech nadužívali zajišťovací příkazy, kterými mohou obstavit majetek firmy. Zatímco v roce 2011 použili toto opatření 109krát, v roce 2015, po nástupu vašeho předchůdce Martina Janečka do funkce, jich vystavili 1605. Bylo na tom něco špatně?

Na vystavování zajišťovacích příkazů? Ty existují tak dlouho, jako existuje daňový řád. Institut zajišťovacích příkazů byl vždy daný zákonem, a proto jsme ho také vždy využívali.

Tatjana Richterová (57)

◼ Vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Většinu profesního života strávila ve službách finanční správy, kde od roku 1992 vždy zastávala vedoucí pozice. Nejdříve jako ředitelka na Finančním úřadě v Ústí nad Labem, později jako ředitelka Finančního úřadu pro hlavní město Praha.

◼ V roce 2018 nastoupila do funkce zástupkyně generálního ředitele GFŘ, kterého koncem loňského roku na nejvyšším postu nahradila.

K jejím úkolům ve vedení finanční správy patří dobudování služby on-line finanční úřad a zajištění zbývající vlny EET.

HN: To sice ano, ale u menšího počtu případů.

To je dáno tím, že nyní máme více analytických dat. Předtím nám rozklíčování daňového podvodu trvalo strašně dlouho a neměli jsme navazující informace. Nyní je získáváme díky kontrolnímu hlášení, vybíhají nám z toho i nesrovnalosti u daňových odvodů.

Proto se podle mě intenzita zajišťovacích příkazů zvýšila (povinnost zasílat kontrolní hlášení mají podnikatelé od roku 2016, slouží k ověření správně odvedené DPH, pozn. redakce).

HN: Určitě jste sledovala některé kauzy, které proběhly médii, včetně Hospodářských novin. Soudy v několika případech zajišťovací příkazy zrušily a označily za neoprávněné. Bylo na postupu kontrolorů něco špatně?

Špatně tam nebylo nic. To postihování firem a podmínky, na koho uvalit zajišťovací příkaz, se vyvíjely. V počátcích jsme je možná nevydávali v takovém množství.

HN: Myslíte si, že metodika, podle které úředníci zajišťovací příkazy vydávali, byla správná?

Myslím si, že metodiku tady zpracovávali pracovníci, kteří ji považovali za správnou.

HN: Kvůli chybně vydaným zajišťovacím příkazům vás teď čekají žaloby o miliony korun.

Například opavská společnost FAU, která vyhrála spor s finanční správou v roce 2017, požaduje 92 milionů korun.

No čekají, čekají, samozřejmě.

HN: Metodiku, o které se bavíme, nyní finanční správa už podruhé mění. Poprvé ji po kritice nechal přepracovat Martin Janeček na konci roku 2017. Neznamená to, že z nějakého důvodu nefungovala správně?

Je to dané soudní judikaturou a rozhodováním Nejvyššího správního soudu. Musíme počkat, jak na to soudy budou nebo nebudou nahlížet. Znovu říkám, že v zákoně o dani z přidané hodnoty máme instituty, ze kterých jsme vyvozovali, že zajišťovací příkaz v nějakém okamžiku vydat můžeme.

Jestli to bylo správné, musí říci soud. Asi to v některých případech správně nebylo, když nám to zrušily. Statistika prohraných a vyhraných případů je ale stále v náš prospěch.

HN: Nezpochybňujeme, že zajišťovací příkaz je důležitý nástroj. Úředníci by ho však měli užívat jen ve výjimečných případech, když neexistuje jiný způsob, jak daň vymoci. Podle statistik to ale spíš vypadá, že ho finanční úřady nadužívaly. Je to tak?

Samozřejmě že v tom počtu to tak může být vnímáno. Faktem ale je, že zajišťovací příkaz vydáváme ještě před samotným vyměřením daně. Jedna věc je, že my sice možná prohrajeme u soudu zajišťovací příkaz, ale vyměříme daň, a tam jsme úspěšní.

O tom už nikdo nepíše.

HN: My se bavíme o tom, že je tady řada neoprávněně zlikvidovaných firem, kterým finanční správa obstavila majetek a znemožnila podnikání.

To řeší zákon o náhradě škody.

HN: To znamená, že to zaplatí daňoví poplatníci. Nebudete se domáhat odpovědnosti na konkrétních úřednících?

Nevím, proč se na to ptáte mě.

HN: Protože v tom můžete být aktivní.

Ale na základě jakého nástroje?

HN: Nemáte nástroj, jak se domoci odpovědnosti úředníka, když vydal zajišťovací příkaz neoprávněně, a způsobil tak podnikatelům škodu, kterou musí stát zaplatit?

My nemáme žádnou zákonnou odpovědnost. Úředník při své práci nic neporušil. Neumím si představit, že bychom měli každého pracovníka trestat za to, že jeho případ skončil u soudu a že jsme ho prohráli. To je trošku nemyslitelné. Postup úředníka při kontrole je daný zákonem, který je pouze obecný. Může se stát, že máme na situaci jistý náhled, který soud nakonec svým rozhodnutím upřesní.

HN: Podle vás tedy neexistuje možnost, jak pracovníky finanční správy přimět k odpovědnosti za chybná rozhodnutí?

Nevím o tom. Jedině že bychom tomu pracovníkovi prokázali, že to udělal opravdu vědomě. Ale to už je věcí trestního řízení.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru