Přesně před čtvrtstoletím otevřela televize Nova českým divákům svět amerických seriálů, akčních filmů a zpravodajství v odvážnějším "alternativním" střihu, než na jaký byli do té doby zvyklí. Byly to právě večerní zprávy, kterými Nova pod oprášeným pojmenováním Televizní noviny své vysílání 4. února 1994 zahájila. Hned ten den jeden z reportérů provedl něco do té doby pro české televizní zpravodajství nebývalého. Aby oživil svou jinak nezábavnou reportáž o záměru středoevropských zemí založit zónu volného obchodu, rozmáčkl před kamerou vejce.

"Chceme nabídnout možnost alternativy," řekl o několik dní dříve během představení plánů nové televizní stanice její ředitel Vladimír Železný. "Naše zpravodajství bude trošičku jiné. Nebude lidové, ale bude s jinými důrazy," dodal.

Rekordman ve výdělku

Také fenomén reklamy, o které se od roku 1990 vedla živá veřejná debata, získal s příchodem Novy další rozměr. Podle Železného byly obavy, že český divák přerušování programů reklamou nepřijme, neopodstatněné. "Nesnažme se z toho dělat příliš velký problém. Počkejme na reakci veřejnosti, o níž jsme přesvědčeni, že bude klidná, jako je klidná ve všech ostatních zemích," uvedl. Tiskovou konferenci o záměrech Novy zachytila reportáž tehdy ještě dominantní Česká televize pro hlavní zpravodajský pořad Události.

Nova mohla vzniknout díky licenci pro frekvenci, jež původně sloužila pro vysílání v bývalém Československu. Signál Novy proto pokrýval takřka celé území Česka. To tehdy nenabízela žádná konkurenční komerční televize. Jednou z nich byla FTV Premiéra, která začala vysílat už v červnu 1993, ale jen v Praze a okolí. Celou republiku svým signálem pokryla až o rok později. Ani přejmenování na Primu v roce 1997 nepomohlo této televizi svého hlavního rivala překonat.

O hodně peněz šlo už v roce 1993. Podle tehdy dostupných ceníků dosahoval celkový objem prostředků vynaložených v Česku na televizní reklamu téměř dvou miliard. Suma, kterou televize nakonec od inzerentů inkasují, ale bývá obvykle nižší. Zadavatelé získávají slevy na základě celkového objemu peněz, které se chystají za reklamu utratit.

Televizní byznys je proti jiným médiím velmi drahý. Stanice mají velké náklady nejen na reportéry, moderátory a další personál, ale také na techniku a filmy či seriály, jež nakupují od jejich tvůrců či distributorů. Kromě ochoty riskovat tedy televize od investorů vyžaduje trpělivost. Obvykle trvá několik let, než jim investice začne vynášet. I když ale mohou být výdělky velmi slušné, jen zřídka přijdou tak rychle, jako tomu bylo v případě Novy. Podle expertů v branži drží prvenství v Evropě, a možná dokonce na světě v tom, jak brzy začala svým majitelům vydělávat.

Umění ve stylu ČT Art versus realita

Tváří Novy byl navzdory mnoha jejím jinak úspěšným moderátorům a reportérům její první ředitel Železný. Do sametové revoluce působil jako novinář, včetně několika let v Československé televizi. V roce 1990 se stal mluvčím Občanského fóra, za které také díky své dobré znalosti angličtiny a jiných jazyků jednal se zahraničními novináři. Před Novou usiloval o post ředitele České televize, ve výběrovém řízení ale zvítězil Ivo Mathé.

V roce 1993 se Železný připojil k projektu společnosti CET 21, kterou o rok dříve založila skupina českých a slovenských intelektuálů − Fedor Gál, Peter Kršák, Peter Hunčík, Josef Alan a Vlastimil Venclík. Se Železným dokázala CET 21 zvítězit v konkurzu s více než dvaceti účastníky o udělení první vysílací licence pro celoplošnou televizi v České republice.

O právo, které Nově umožnilo stát se velmi ziskovou televizí, se CET 21 ucházela s programem, který s tím, s čím Nova o rok později vyrukovala, měl málo společného. Výběrové komisi představila CET 21 programovou skladbu, která by dnes uspěla na kanále Art. Od roku 2013 jej vysílá ČT a sledují ho zhruba tři procenta dospělé populace. To nejsou čísla, která by přilákala bohaté investory.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.