Ministr zahraničí Tomáš Petříček se minulé úterý v poledne objevil na východě Ukrajiny u stanoviště Hnutovo, na frontové linii mezi ukrajinskými vládními vojsky a Ruskem řízenými separatisty. Jde o jedno z mála míst v Evropě, kde se pravidelně střílí. Cesta sem představuje riziko, kvůli možnému sestřelení nemohlo letadlo s šéfem české diplomacie přistát v nedalekém přístavním městě Mariupol. Přelétalo proto z Dnipra dvě stě padesát kilometrů v roji několika helikoptér kopírujících nízko nad zemí terén. V místě válečného konfliktu pak šéf české diplomacie podpořil nejnovější aktivitu Dánska otevřít v rámci Evropské unie debatu o zpřísnění sankcí vůči Rusku, jehož násilné aktivity na východě Ukrajiny nepřestávají.
Zážitek, který nebyl vidět
Den před Petříčkovou návštěvou bylo Hnutovo podle ukrajinských představitelů z ruské strany ostřelováno, a i když se tu zrovna nestřílí, není zde bezpečno. U příjezdové silnice jsou zapíchané značky se symbolem lebky a zkřížených hnátů a nápisem „Miny“. Kdo by vstoupil pár kroků za krajnice na louky pokryté mrazem zežloutlou travou, riskuje smrt.
Skutečná ukrajinsko-ruská hranice je odtud vzdálená čtyřicet kilometrů, dnes velkou část ukrajinského území za frontovou linií ovládají přes Kremlu loajální separatisty Rusové. Pravidelně zde dochází k porušování příměří a ostřelování pozic. „Zážitek z linie dotyku je něco, co člověk z kanceláře asi nemůže pochopit. Každý den tu překračují čáru tisíce lidí, nejvíc trpí ti obyčejní, třeba senioři,“ řekl na hranici Respektu Petříček s tím, že ti si musí na vládní stranu chodit pro důchody z okupovaného území, kde mají dům nebo byt, a nemají proto kam odejít.
Válka je přítomná i v přístavu Mariupol, který leží kousek od fronty. Dříve to bylo centrum obchodu, kam připlouvala řada lodí s nákladem směřujícím hlouběji do vnitrozemí Ukrajiny nebo do Evropy. V den Petříčkovy návštěvy tady kotvilo jen jedno velké plavidlo z Belize, jinak byl přístav víceméně prázdný. Rusové sem do Azovského moře Kerčským průlivem stále nepouštějí část lodí, k úplné blokádě došlo loni v listopadu, kdy ruské vojenské lodě zadržely tři ukrajinská plavidla s remorkérem.
Na zadržených lodích bylo ruskými silami zajato dvacet čtyři ukrajinských námořníků, kteří teď v ruském vězení čekají na soud. Moskva je viní, že svými plavidly narušovali ruské výsostné vody, Západ událost bere jako další provokaci Kremlu ve snaze před blížícími se ukrajinskými prezidentskými volbami letos v březnu destabilizovat situaci v zemi.
V době, kdy se v Rusku kvůli zhoršující se ekonomice propadá popularita prezidenta Vladimira Putina, se na Ukrajině stále častěji mluví o novém útoku na východě: ruský prezident by se mohl chtít prezentovat jako rozhodný vůdce.
„V posledních měsících vidíme nárůst počtu jejich diverzně-rozvědných skupin. Podél hranice se od září ztrojnásobil počet ruských tanků a na letiště v oblasti přiletěla nová letadla. To vše podle nás svědčí o tom, že Rusko se připravuje k útoku,“ řekl nedávno pro ukrajinský časopis Novoje vremja velitel ukrajinských vojsk na Donbasu Serhij Najev.
Petříčkova cesta na Ukrajinu měla především zaplnit vakuum, které nastalo v česko-ukrajinských vztazích. Prezident ani premiér nebyli na Ukrajině řadu let, současný předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček dal loni před cestou na Ukrajinu přednost schůzce se sankcionovanými politiky v Moskvě. Petříček teď nejdříve navštívil hlavní město Kyjev a s ukrajinským ministrem zahraničí Pavlem Klimkinem se setkal před chrámem svatého Michala, kam byli na přelomu let 2013 a 2014 přenášeni zranění proevropští demonstranti z hlavního kyjevského náměstí Majdan.
Co se dočtete dál
- V textu se dále dočtete:
- Jak Petříček hodnotí ruskou hybridní hrozbu.
- Jaký je podle Petříčka český postoj k ukrajinské situaci.
- Co ministr podnikl po návratu z Ukrajiny ohledně protiruských sankcí.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
