Průměrná sazba hypotéky se v současnosti pohybuje okolo tří procent ročně. U spotřebitelských úvěrů nezajištěných nemovitostí to je necelých deset procent. Přesto se lze setkat i s úvěry, které mají roční úrok mnohem vyšší. Tomu může být brzy konec. Někteří tuzemští politici přišli s návrhy, aby výši úroků omezil zákon. Chtějí tím omezit instituce, které vydělávají na přemrštěně drahých půjčkách. Opatření má však řadu odpůrců. "Navrhovatelé si neuvědomují, že toto je regulace, která má všechny předpoklady fungovat protispotřebitelsky," podotýká Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace.

Ty, kteří úvěr nezbytně potřebují, by opatření odstřihlo od možnosti půjčky na legálním trhu. Odpůrci se obávají, že rizikovým klientům nebankovní společnosti raději nepůjčí vůbec − vysoká cena půjček jim kompenzuje riziko nesplácení. Potenciální dlužníky by tak opatření vehnalo do náruče nezákonných poskytovatelů. Strop na úrokové sazby by mohl přinést i konec krátkodobých půjček menšího objemu, ale v přepočtu s vysokým ročním úrokem − ten jde zpravidla až do stovek procent.

Na nezamýšlené negativní dopady upozorňuje studie Světové banky z loňského dubna. Mezi státy, které toto opatření zavedly a lze na nich tedy dopady pozorovat, patří mimo jiné i Slovensko.

Spotřebitel a finance

Konference Spotřebitelského fóra s názvem Spotřebitel v moderní éře: spotřebitel a finance se zúčastnili mimo jiné Filip Hanzlík (Česká bankovní asociace), Jiří Beran (ministerstvo financí), Kryštof Kruliš (Spotřebitelské fórum), Tomáš Nidetzký (Česká národní banka) a Jaroslav Krutílek (Česká leasingová a finanční asociace). Debaty se zúčastnili i zástupci bank, finančního arbitra či neziskového sektoru, který pomáhá předluženým lidem.

O tom, jaký dopad by měl navrhovaný strop na výši úrokových sazeb, debatovali účastníci konference pořádané Spotřebitelským fórem, konané v Praze 28. ledna. Zúčastnili se jí zástupci státu, bankovních i nebankovních poskytovatelů půjček, ale i neziskového sektoru, který lidem s dluhy pomáhá. HN jsou mediálním partnerem konference.

Politici chtějí strop

Návrh, aby půjčky nad určitou mez byly nelegální, se v české politice opakovaně vrací. Koncem ledna podaly dva různé návrhy pro zastropování RPSN (roční úrokové sazby včetně poplatků, které souvisí s úvěrem) hned dvě skupiny poslanců − z KSČM a SPD. V obou případech by strop za současných podmínek na trhu činil okolo 20 procent ročně. Svůj návrh chce představit i sociální demokracie. "Na jaře ČSSD předloží vlastní balík opatření," vysvětlil HN šéf poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. V minulosti se pro určitou formu zastropování úroků vyslovil i současný premiér Andrej Babiš. Na zaslaný dotaz HN, zdali návrhy kolegů podpoří, neodpověděl.

Mezi kritiky stropu na úrokové sazby patří i Tomáš Nidetzký, viceguvernér České národní banky, která dohlíží na stabilitu tuzemského finančního sektoru. "Tohle je poprvé, kdy panuje jednota mezi regulátorem, dohledem, finančním sektorem, zástupci asociací, a dokonce i sdruženími na ochranu spotřebitele," řekl během diskuse. Zavedení stropu na úrokové sazby by podle něj byl krok zpátky.

Lichva nejsou jen úroky

Podle Nidetzkého bychom navíc neměli zapomenout, že termín lichva je mnohem širší a zahrnuje více než jen půjčky s přemrštěnou úrokovou sazbou. "K lichvě dochází podle mě i v situaci, kdy někdo poskytne nízkou úrokovou sazbu, ale úvěr je přezajištěný," řekl během diskuse. Tím může být situace, kdy za půjčku věřitel ručí mnohem hodnotnější nemovitostí.

Nidetzký upozorňuje, že už dnes české zákony lichvu omezují. Podle občanského zákoníku je z titulu lichvy neplatná každá smlouva, která využívá tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení či lehkomyslnosti druhé strany za účelem získání nepřiměřeného plnění. "Ta definice je tak všeobjímající, že pokud by někdo chtěl lichvu trestat, tak by měl možnost to udělat," domnívá se Nidetzký.

Podle řady odborníků poměry na úvěrovém trhu do velké míry narovnal nový zákon o spotřebitelském úvěru, který platí od roku 2016. "V důsledku novely došlo k razantnímu poklesu hotovostních půjček či revolvingových úvěrů," poznamenal během debaty Jaroslav Krutílek, generální tajemník České leasingové a finanční asociace. To ani asociace, jejímiž členy nebankovní společnosti jsou, nevnímá jako negativum. "Došlo k pročištění trhu," hodnotí skutečnost Krutílek.

V důsledku novely se také výrazně snížil počet nebankovních poskytovatelů půjček, kteří navíc v současnosti podléhají dozoru regulátora. Podle Krutílka bude do budoucna konsolidace na nebankovním trhu dále pokračovat.

"Přežijí společnosti, které budou dobře kapitálově vybavené a budou ta přísná pravidla regulace dodržovat," domnívá se. Podle něj novela také nepřímo vedla ke zlevnění půjček od nebankovních společností. "Došlo ke zpřísnění konkurenčního boje o úvěrovatelné klienty. To má svůj důsledek i v tom, že nedochází k růstu RPSN," řekl během debaty. I to je podle něj jeden z argumentů proti zastropování úrokových sazeb.

Místo zákazu reklamy povinnost registrů

Strop na výši úroků není přitom jediný návrh na regulace trhu s úvěry, kterým se musely v poslední době zákonodárci zabývat. Stejně tak se především v minulém roce hojně diskutovala možnost zakázat reklamu na spotřebitelské úvěry.

Podle některých řečníků přitom podobné návrhy opomíjejí skutečnost, že dlužník si zpravidla bere dluh za konkrétním účelem. S trochou nadsázky by tak pro kýžený efekt musela být zakázána reklama spíše na spotřební zboží než na spotřebitelské úvěry.

To, co by podle Tomáše Nidetzkého mohlo trhu naopak prospět, by bylo zřízení úvěrového registru, do nějž by firmy poskytující půjčky musely informace o úvěru povinně zadávat a zároveň do nich nahlížet před tím, než nový úvěr poskytnou. "Myšlenka povinného reportingu i náhledu mi dává smysl. Systém by pak byl transparentnější," řekl na debatě Nidetzký. Částečně už sice úvěrové registry fungují, informace v nich však bývají neúplné a to možnosti jejich využití omezuje.

Lidem, kteří jsou ochotni si vzít i půjčky s extrémně vysokým úrokem, je občas vyčítán nedostatek finanční gramotnosti. Na to během diskuse narazil i David Šmejkal z Poradny při finanční tísni. "Znalost RPSN, tedy základního ukazatele, podle nějž by se měli spotřebitelé rozhodovat, je tristní," řekl Šmejkal. V zemích na západ od Česka se podle něj stát mnohem intenzivněji věnuje osvětové kampani a podobná aktivita by mohla být prospěšná i v Česku.

Související