Po letech "stabilních" protestů nabrala venezuelská krize na obrátkách. Stát prokletý přírodním bohatstvím, zosobňující exemplární případ takzvané holandské nemoci a neúspěšného pokusu o nastolení socialismu se dle syrského vzoru stává novou šachovnicí světových mocností. Podpora Madurovy vlády na jedné a opozice Juana Guaidóa na druhé straně trefně kopíruje současné rozdělení světa na protržní demokracie a polodiktatury.

Zatímco Rusové Madurovi prodávají zbraně a poskytují finanční pomoc, Spojené státy uvalily na venezuelský energetický sektor a státní ropnou společnost PDVSA sankce a zmrazily její aktiva v USA.

Dopad na světové ceny ropy je zatím zanedbatelný: Venezuela pokrývá jenom dvě procenta světové těžby, přičemž její ropný sektor je již od roku 2014 v hlubokém úpadku a úroveň produkce nedávno prorazila historické dno. Na druhou stranu, export ropných produktů tvoří téměř pětinu venezuelského HDP, z čehož třetina končí přímo v USA. Jinými slovy, Spojené státy jediným krokem daly Madurovi nůž na krk.

Avšak na scénu přicházejí noví hráči, Indie a Čína, kteří již projevili zájem o přebytky venezuelské ropy a americké sankce obcházejí platbami v národních měnách. Pokrytím venezuelských výpadků mohou ze vzniklé situace profitovat také členové OPEC: Saúdská Arábie, Irák i další. Vskutku zajímavá partie.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru