Armáda České republiky musí modernizovat. Není to jen kvůli tomu, že je to obecný trend nebo že by prezident USA požadoval alokování dnes a denně vzpomínaných dvou procent HDP na vlastní bezpečnost.

Důvod je mnohem hlubší. Rýsují se totiž nové hranice vlivů nejen těch nejvýznamnějších globálních hráčů, ale i těch regionálních či subre­gionálních. Zůstaneme-li stranou, negativně to poznamená naši budoucnost. I přes integrační snahy Evropské unie roste stále více role suverénních států. Problémy s excentrickými tendencemi v EU, které dnes reprezentuje brexit, ale i zřejmě separátní smlouva mezi Francií a Německem, musí být pro nás varováním. Víceméně jasné signály z USA, že euro-atlantická vazba není nebo nemusí být tak silná, jak jsme si ještě nedávno mysleli, musí být chápány jako jasný vzkaz USA, že je Evropa na "druhé koleji" a že se USA připravují na konfrontaci s Čínou, nebo dokonce na čínsko-ruský tandem.

Ruské aktivity v bývalé sféře vlivu Sovětského svazu, včetně jeho návratu na Střední východ, ukazují, že Rusko už není ten kdysi potácející se obr, ale mnohem mocnější stát, než jsme si připouštěli. NATO čeká tvrdý oříšek v podobě Turecka a toho, jak se postavit k jeho tendencím k bližší spolupráci s Ruskem. Válka s terorismem byla sice vojensky vyhrána, ale terorismus jako hnutí nebyl poražen. Situace v Afghánistánu je jasným příkladem. Podobná situace je na Středním východě a v severní Africe. Ještě před několika roky jsme neznali slovo "Sahel". Dnes nás děsí představa toho, co by se v této oblasti Afriky mohlo stát.

Konec polovičatých řešení

Proto musí armáda zrychlit v modernizaci. Období "afghanizace" naší armády by mělo skončit. Máme-li hrát odpovídající roli (někdy se z vojenského hlediska zdá, že ne), musí politická reprezentace i vedení armády opustit polovičatá řešení. Typickým příkladem je brigáda rychlého nasazení. Do současné doby nedokončené přezbrojení kolovými obrněnými transportéry ukazuje na nekoncepčnost i neschopnost razantního postupu. Příkladem je například to, že až budou dodány poslední obrněné transportéry, bude nutné ty první už modernizovat. U brigády není žádná záloha na obnovu bojeschopnosti po případném zničení transportérů. Brigáda také dodnes nemá kvalitní dělostřelectvo. A dělostřelectvo není vyřešeno ani na vyšší úrovni. A přitom bylo velmi jednoduché pořídit potřebné houfnice, nástupce československých houfnic DANA, společně se Slovenskem. Příkladem by mohl být postup v USA, kde vybrané firmě zaplatí výrobu prototypu a ten následně prověří. Kdyby se k tomu české ministerstvo obrany již dříve odhodlalo a tento produkt označilo, jako strategický už mohl prototyp − třeba "Adély" − střílet požadovaných 40 km. Jenomže Slováci byli jako obvykle rychlejší a svoji novou houfnici na rozdíl od nás již mají.

Do současné doby také není armáda přezbrojena novými útočnými puškami. Především pro aktivní zálohy a případně mobilizované zálohy jsou ve skladech staré samopaly vz. 58. Dovede si někdo představit situaci dvou vojáků vyzbrojených rozdílnými útočnými puškami − BREN a Sa58 −, kteří vedou palbu proti nepříteli − a jednomu z nich dojde střelivo? Každá z těchto zbraní má jiný kalibr, a střelivo tedy není zaměnitelné. Naději nyní dává vládou odsouhlasený návrh ministerstva obrany uzavřít s Českou zbrojovkou rámcovou smlouvu na dozbrojení armády novou generací útočných pušek.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč by se stát neměl při nákupu zbraní ohlížet na politické zájmy?
  • A v čem by měli politici armádě a vojákům z povolání ještě pomoci?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se