Daň z digitálních služeb má být krátkodobým řešením nízkého efektivního zdanění nadnárodních digitálních společností, typově podniků provozujících sociální sítě, on-line vyhledávače a sdílené digitální platformy. Zisky takových firem jsou často generovány z reklamy, ze zprostředkování kontaktu uživatelů či prodeje získaných uživatelských dat.

Současný systém zdanění přeshraničních příjmů, mezi něž patří i příjmy z digitálních služeb, nespojuje zemi zdanění takových příjmů s umístěním uživatelů daných platforem. Jejich zdanění se přesouvá do země poskytovatele služby, často mimo Evropskou unii. Komplexní změna mezinárodních daňových pravidel je zdlouhavá, proto se v podobě daně z digitálních služeb hledá rychlejší, prozatímní řešení.

Návrh směrnice o společném systému daně z digitálních služeb Evropská komise předložila v březnu loňského roku. Daň navrhla jako tříprocentní daň z obratu z digitálních služeb pro společnosti s celosvětovým ročním příjmem nad 750 milionů eur a zároveň ročním příjmem v rámci EU nad 50 milionů eur. Nyní předpokládá její zavedení od roku 2022.

Výnos této daně, která by mohla být odvedena prostřednictvím jednoho správního místa pouze v jednom členském státě, má být rozdělen mezi členské státy podle počtu uživatelů daných služeb. Evropská komise při předložení návrhu odhadovala příjmy z této daně na pět miliard eur s tím, že daň postihne zhruba stovku nadnárodních firem působících na evropském trhu.

Daň z digitálních služeb je navržena jako řešení dočasné, rychlé, avšak ne zcela koncepční. Nekoncepčnost návrhu je problematická a komplikuje dosažení jednomyslné shody unijních států nutné pro její zavedení. Daň je předložena jako obratová, stojící mimo současný systém smluv o zamezení dvojího zdanění upravujících daně z příjmů. Zároveň je předpokládána možnost jejího odpočtu od základu daně z příjmů, jež tak snižuje dopad případného dvojího zdanění.

Zavedením jednotné daně z digitálních služeb chce EU omezit různorodá jednostranná opatření ze strany členských států vedoucí ke zdanění digitálních aktivit. Nicméně v posledních letech v národních legislativách jednotlivých členských států přibývá opatření směřujících k určité formě zdanění digitální ekonomiky. Státy tím dávají najevo nejen snahu o zdanění digitálních služeb, ale i fakt, že oblast příjmových daní je především v jejich kompetenci. V posledních letech určitou formu zdanění digitální ekonomiky zavedly například Maďarsko, Itálie či Slovensko.

Francie a Německo společným prohlášením z konce loňského roku přispěly k diskusi o unijní dani z digitálních služeb návrhem na její omezení pouze na umístění cílené reklamy na digitální rozhraní. Zároveň navrhují dřívější zavedení daně již od roku 2021, s omezením účinnosti nejdéle rokem 2025, pokud se dříve nenajde širší dohoda na úrovni OECD. Tento návrh posunul diskusi o dani z digitálních služeb k možné variantě daně z digitální reklamy.

Na Vysoké škole ekonomické v Praze se, jako příspěvek k probíhajícím diskusím, dne 22. února 2019 koná mezinárodní konference "Digital Taxation Forum" zaměřená na oblast zdanění digitálních služeb a související témata zdanění digitální ekonomiky.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru