Předstihové ukazatele, někdy označované jako měkká data, mají řadu výhod i nevýhod. Na rozdíl od tvrdých výkazů jsou zatíženy jistým chybovým šumem. Ovšem výhodou je jejich rychlá dostupnost, téměř o dva až tři měsíce dříve než první "tvrdá data". Nejsou tak ideální nástroj k odhadování, zda růst ekonomiky je 1,3 procenta, nebo 1,8 procenta, ale vcelku spolehlivě indikují změny trendu.

Druhá polovina loňského roku byla v eurozóně ve znamení velkého propadu všech předstihových ukazatelů, které postupně doběhla i slabá reálná data. Zpomalení se netýkalo jedné země, ale plošně jde přes celou ekonomiku eurozóny.

Lednové výsledky předstihových ukazatelů přinášejí další ledovou sprchu a svojí úrovní už nenaznačují jen zpomalení, ale je možné začít diskutovat o poklesu. Evropská ekonomika do nového roku evidentně nevstupuje v nejlepší kondici. Vedle zpomalení globální ekonomiky specifické potíže trápí automobilový průmysl a opatrnost ve výdajích začínají naznačovat i domácnosti.

Tento vývoj má samozřejmě několik implikací. Jednou z nich je, že ECB letos asi celý rok bude pokračovat v politice záporných úrokových sazeb a případné zvyšování sazeb se může opět odložit na neurčito. V říjnu ve své funkci skončí Mario Draghi a může být prvním prezidentem ECB, který nikdy nezvýšil úrokové sazby.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru