Politická krize ve Venezuele se změnila v souboj nervů. Udrží se dosavadní prezident Nicolás Maduro? Nebo vyjde risk opozičnímu vůdci Juanu Guaidóovi, který se na velké demonstraci v Caracasu prohlásil prezidentem? USA a většina latinskoamerických zemí podpořily opozici, Rusko nebo Čína naopak trvají na legitimitě Madura.

Čeká se na to, co udělá armáda. Dosud stáli nejvyšší důstojníci za Madurem. Jeho režim jim umožňoval příjmy z byznysu a podnikání. Především ze státní ropné společnosti PDVSA, kterou ve skutečnosti ovládá armáda. Madurova vláda je podle některých analytiků ve skutečnosti vojenskou vládou, pouze se jí tak neříká.

Tvrdé sankce, které na Venezuelu uvalil americký prezident Donald Trump, ale mohou situaci změnit. "Armáda bude v krátké době odstřižena od zdrojů příjmů. Sankce tak zlomí její loajalitu k Madurovi. A armáda je to poslední, co jeho režim drží," řekl argentinskému serveru Infobae bývalý šéf PDVSA Gustavo Coronel. Nabízí se řešení, které přijalo Chile při přechodu k demokracii v roce 1988. Armáda ustoupí výměnou za beztrestnost a slib, že po důstojnících nikdo "nepůjde" kvůli činům z minulosti.

Oficiálně dosud vedení ozbrojených sil zdůrazňovalo loajalitu Madurovi. Divoké spekulace vyvolalo dopravní letadlo ruské společnosti Nordwind, které odstartovalo z moskevského letištně Vnukovo a přistálo v pondělí ve Venezuele. Objevily se teorie, že chce odvézt zásoby zlata nebo prezidenta Madura s rodinou. Podle informací nezávislého ruského deníku Novaja Gazeta je ale důvod příletu Boeingu 777 prozaičtější. Je připravený evakuovat ruské občany, pokud si to vyžádá situace.