Barmská nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij přišla zřejmě o dobrou pověst. Hájila vyhánění a zabíjení etnických Rohingů, které prováděla v uplynulých dvou letech na severozápadě země barmská armáda. Vojáci vypalovali a drancovali vesnice, své domovy muselo opustit tři čtvrtě milionu lidí, kteří prchali do Bangladéše. Su Ťij má ale stále i obhájce. Ti tvrdí, že se nemohla proti generálům postavit, protože i přes demokratické volby v roce 2015 si armáda podržela moc. Ústava jí zaručuje, že její zástupci povedou silová ministerstva a že v parlamentu bude mít automaticky nárok na čtvrtinu mandátů.

Až nyní se Su Ťij a armáda střetávají. Politička chce před volbami v roce 2020 ústavu změnit. Armádní privilegia v politice a de facto rozhodující slovo důstojníků v bezpečnostních otázkách mají skončit. To se jim nelíbí, a tak Barma míří do další politické krize. Národní liga pro demokracii, kterou vede Su Ťij, má sice v parlamentu jasnou většinu, ale ke změně ústavy je třeba nejméně 75 procent poslanců. Armáda jich má 25 procent, takže dokonalá Hlava XXII.

Poslanec Národní ligy pro demokracii An Ki Njunt navrhuje vytvořit speciální komisi, která by se zabývala reformou ústavy "v souladu s demokratickým systémem". Někteří poslanci v armádních uniformách na protest opustili sál. "Národní liga pro demokracii porušuje zákon," prohlásil jeden z generálů.

Před volbami v roce 2015 se v Barmě spekulovalo o tajné dohodě Su Ťij s generály. Ti slíbili, že "povolí demokracii" výměnou za beztrestnost a právo veta ve všech otázkách týkajících se armády a obrany země. Pokud taková dohoda byla, Su Ťij se ji nejspíš chystá vypovědět.

Související