Zalmay Khalilzad − vysoce postavený americký diplomat, jenž pochází ze severoafghánského města Mazáre Šaríf − má na dosah splnění svého snu. Přinést mír do své těžce zkoušené rodné země. Po mnoha letech vyjednávání nyní oznámil, že Spojené státy se dohodly s nábožensko-politickým hnutím Tálibán na rámcové podobě míru.

Radikální islamisté, kteří kdysi poskytli Usámovi bin Ládinovi základnu pro jeho globální džihád, slíbili, že z jejich území již žádné útoky nepřijdou. Spojené státy zase souhlasily se stažením všech svých 14 tisíc vojáků během nejbližších osmnácti měsíců. Khalilzad to řekl po šestidenním jednání se zástupci Tálibánu v Kataru.

Afghánistán – země násilí

637–709
Islámské dobytí Afghánistánu
 ◼ 1839–1842
První anglo-afghánská válka
 ◼ 1878–1881
Druhá anglo-afghánská válka
 ◼ 1919
Třetí anglo-afghánská válka
 ◼ 1885
Afghánská krize: rusko-britský střet o Panždéh
 ◼ 1929
Reformy Amanulláha Chána a občanská válka
 ◼ 1978
Saurová revoluce – komunistické povstání
 ◼ 1979–1989
Sovětská válka v Afghánistánu – účast SSSR
 ◼ 1989–1992
Občanská válka – pád vlády
 ◼ 1992–1996
Občanská válka – vzestup Tálibánu
 ◼ 1996–2001
Občanská válka – vláda Tálibánu
 ◼ 2001–současnost
Válka v Afghánistánu – účast USA a NATO proti Tálibánu

"Zatím máme návrh rámcové dohody, který ještě budeme muset dotáhnout tak, aby se z toho stala závazná smlouva," mírnil nadšení Khalilzad v Kábulu. V afghánské metropoli, kam dorazil, aby o jednání informoval tamní vládu, v jejímž čele stojí prezident Ašraf Ghaní.

S tou tálibánci odmítají jednat a její členy označují za pouhé loutky Američanů.

Ghaní vyzval příslušníky Tálibánu, aby zahájili rozhovory s vládou. "Buď se připojí k jednotnému hlasu afghánského lidu, který si žádá mír, nebo budou jen sloužit zájmům zahraničních sil," prohlásil Ghaní.

Připojil se k němu i Zalmay Khalilzad: "Spojené státy trvají na tom, že jediným řešením vedoucím k trvalému míru jsou vnitroafghánská jednání. Moje role je jen prostřednická."

Pomáhal porazit Rusy

Málokdo je pro roli prostředníka lépe vybaven než Zalmay Khalilzad. Sám je etnický Paštún. Jeho otec byl státní úředník za vlády posledního afghánského krále Muhammada Záhira Šáha.

Univerzitní diplom získal na Americké univerzitě v Bejrútu a ve studiích pokračoval na Univerzitě v Chicagu. Tam zaujal svým rozhledem a brzy začal pracovat pro americké ministerstvo zahraničních věcí. V druhé polovině 80. let pracoval pro administrativu prezidenta Ronalda Reagana a pomáhal určovat politiku USA, která podporovala afghánské mudžahedíny v boji proti sovětské armádě.

Většinu 90. let strávil jako analytik vlivné americké výzkumné bezpečnostní organizace RAND Corporation.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.