Po více než půlročních jednáních mají Němci jasno. V roce 2038 skončí veškerá jejich výroba elektrické energie z uhlí. Dlouho očekávané rozhodnutí bude mít dopady i na české firmy, hlavně Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského a PPF Investments nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.
Dohoda zástupců vlády, odborů, regionů i průmyslu se setkala s rozporuplným přijetím. Zatímco politici hovoří o historickém úspěchu, zástupci energetických firem se bojí dopadů na svůj byznys a ekologové požadují uspíšení celého procesu.
Zástupci EPH jsou zatím s hodnocením zdrženliví. "Celou věc budeme komentovat až po prostudování celého textu. Ten má ale přes 300 stránek v němčině," říká mluvčí skupiny Daniel Častvaj s tím, že přesnější údaje o dopadech tak skupina bude vědět v půlce týdne.
EPH nyní v Německu provozuje hnědo- a černouhelné elektrárny o celkovém výkonu 9,5 gigawattu. Pro srovnání − výkon obou bloků Jaderné elektrárny Temelín je něco přes dva gigawatty. Většinu tohoto výkonu představují zdroje, jež v roce 2016 koupil Křetínský s Kellnerem od švédské společnosti Vattenfall.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Byznys podle HN
Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?
Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru