Petr Lukáč
Po více než půlročních jednáních mají Němci jasno. V roce 2038 skončí veškerá jejich výroba elektrické energie z uhlí. Dlouho očekávané rozhodnutí bude mít dopady i na české firmy, hlavně Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského a PPF Investments nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.
Dohoda zástupců vlády, odborů, regionů i průmyslu se setkala s rozporuplným přijetím. Zatímco politici hovoří o historickém úspěchu, zástupci energetických firem se bojí dopadů na svůj byznys a ekologové požadují uspíšení celého procesu.
Zástupci EPH jsou zatím s hodnocením zdrženliví. "Celou věc budeme komentovat až po prostudování celého textu. Ten má ale přes 300 stránek v němčině," říká mluvčí skupiny Daniel Častvaj s tím, že přesnější údaje o dopadech tak skupina bude vědět v půlce týdne.
EPH nyní v Německu provozuje hnědo- a černouhelné elektrárny o celkovém výkonu 9,5 gigawattu. Pro srovnání − výkon obou bloků Jaderné elektrárny Temelín je něco přes dva gigawatty. Většinu tohoto výkonu představují zdroje, jež v roce 2016 koupil Křetínský s Kellnerem od švédské společnosti Vattenfall.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Byznys podle HN
Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?
Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
