Vláda dosavadního autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura ustoupila od svého středečního požadavku, aby zemi do 72 hodin opustili zaměstnanci americké ambasády. Se Spojenými státy chce během následujících 30 dní vyjednat zřízení "zájmové mise", která by velvyslanectví nahradila, informovala v neděli agentura AP. V sobotu Španělsko, Francie, Německo a Británie oznámily, že jsou připraveny uznat lídra venezuelské opozice a předsedu parlamentu Juana Guaidóa prezidentem, pokud dosavadní vláda do osmi dnů neoznámí nové prezidentské volby. 

Maduro přerušil diplomatické styky s USA ve středu poté, co americký prezident Donald Trump uznal za prozatímního prezidenta Venezuely Guaidóa.

Třídenní lhůta na odchod zaměstnanců velvyslanectví Spojených států z Venezuely vypršela v sobotu večer, ale Trumpova vláda odmítla toto nařízení uposlechnout a stáhla pouze méně důležitý diplomatický personál. Argumentovala tím, že levicový vůdce Maduro již není legitimním prezidentem země.

Obavy, že Maduro nechá velvyslanectví nuceně vyklidit, se nakonec nenaplnily a venezuelská vláda svůj postoj zmírnila. Venezuelské ministerstvo zahraničí v sobotu večer vydalo prohlášení, podle něhož chce Maduro se Spojenými státy během následujících 30 dní vyjednat zřízení "americké zájmové mise" ve Venezuele a obdobného venezuelského úřadu v USA.

Podobným způsobem fungovaly desítky let vzájemné vztahy Spojených států a Kuby, než vláda Baracka Obamy diplomatické vztahy USA s komunistickým režimem ostrova obnovila.

Pokud se Venezuela a Spojené státy na vytvoření zájmových misí nedohodnou, budou muset z Venezuely odejít i zbývající američtí diplomaté.

Evropské mocnosti daly Madurovi osmidenní ultimátum

Španělský premiér Pedro Sánchez, francouzský prezident Emmanuel Macron, mluvčí německé vlády i šéf britské diplomacie v sobotu oznámili, že jsou připraveni uznat lídra venezuelské opozice Guaidóa prezidentem, pokud Madurova autoritářská vláda do osmi dnů neoznámí nové prezidentské volby. 

Guaidóa už tento týden uznaly za hlavu Venezuely některé americké země, včetně USA. 

"Venezuelský lid si zaslouží svobodně rozhodnout o své budoucnosti. Bez voleb oznámených do osmi dnů bychom mohli uznat Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely, aby nastartoval tento politický proces. Spolupracujeme s našimi evropskými spojenci," napsal na Twitteru Macron.

Podobně se na Twitteru vyjádřila také mluvčí německé vlády Martina Fietzová, podle níž je Německo připraveno uznat Guaidóa, pokud do osmi dnů nebudou oznámeny nové volby.

Španělský premiér Sánchez už v pátek Madura prostřednictvím svého ministra zahraničí Josepa Borrella vyzval, aby takové hlasování uspořádal, jinak Madrid uzná prezidentem Guaidóa. Maduro odpověděl, že nejdříve by měl uspořádat volby Sánchez. Ten se dostal do úřadu loni, když parlament vyslovil nedůvěru předchozímu kabinetu. V sobotu Sánchez uvedl, že Guaidóa uzná prezidentem, pokud Maduro neoznámí nové volby do neděle 3. února.

Stejnou lhůtu v sobotu uvedl na Twitteru britský ministr zahraničí Jeremy Hunt, který označil Guaidóa za "toho pravého člověka, který posune Venezuelu vpřed". "Pokud nebudou nové a spravedlivé volby oznámeny do osmi dní, Británie ho (Guaidóa) uzná jako dočasného prezidenta," napsal Hunt.

Předseda venezuelského parlamentu složil přísahu jako úřadující prezident ve středu při protivládních demonstracích s tím, že hodlá uspořádat nové volby. Učinil tak poté, co parlament minulý týden označil nový Madurův prezidentský mandát za nelegitimní. Ten začal 10. ledna, ale opozice, EU a na dvě desítky amerických zemí ho neuznávají, protože vzešel z loňských nedemokratických voleb.

Guaidóa uznaly už ve středu za prezidenta jako první USA, k nimž se připojila více než desítka amerických zemí, včetně Kanady, Argentiny, Chile nebo Brazílie. Naopak Madura dále uznává například Kuba, Mexiko, Bolívie, Čína, Rusko či Turecko. EU tento týden pouze podpořila venezuelskou opozici a vyzvala bez konkrétních podmínek Madura k novým volbám, Guaidóa ale zatím výslovně společně za prezidenta neuznala.

Kvůli venezuelské krizi se v sobotu mimořádně sešla Rada bezpečnosti OSN. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo při zasedání vyzval k podpoře venezuelského opozičního lídra Juana Guaidóa a k co nejrychlejšímu uskutečnění svobodných a poctivých voleb ve Venezuele. 

Podle Pompea by si nyní každá země měla vybrat svoji stranu. Buď zůstane na straně svobody, nebo se připojí k Madurovi a jeho chaosu. "Vyzýváme všechny členy Rady bezpečnosti, aby podpořili venezuelský přechod k demokracii a úlohu dočasného prezidenta Guaidóa," uvedl.

Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza prohlásil, že Madurova vláda stále doufá v zahájení dialogu s vládou Donalda Trumpa a dodal, že tato nabídka stále platí. Kritizoval však také sobotní reakci Británie, Německa, Francie, Španělska a Belgie. Jejich ultimátum je podle Arreazy dětinské.

Za absurdní označil osmidenní ultimátum ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Moskva se podle něj staví proti snahám Washingtonu, který podpořil pokus o převrat. Venezuela se tak stala "srdcem" rostoucího geopolitického duelu, prohlásil ruský představitel.

Rusku se nepodařilo zablokovat dnešní jednání Rady bezpečnosti. Proti zasedání byly spolu s Moskvou také Čína, Jihoafrická republika a Rovníková Guinea. Devět zemí ale hlasovalo pro uskutečnění schůze a Pobřeží slonoviny a Indonésie se zdržely hlasování. Rusko, Čína, JAR a Rovníková Guinea nicméně zablokovaly snahu USA o přijetí prohlášení Rady bezpečnosti OSN, které by vyjádřilo plnou podporu venezuelskému parlamentu jako jediné demokraticky zvolené instituci v zemi.

"Silně odsuzujeme ty, kteří tlačí venezuelskou společnost na okraj krveprolití. USA vykreslují obraz konfliktu mezi Madurovým režimem a venezuelskými občany. Tento obraz je daleko od reality," prohlásil v Radě bezpečnosti Něbenzja. 

Opozice začíná s kampaní za získání podpory vojáků

V sobotu se k podpoře Guaidóa přihlásil i vojenský atašé Venezuely ve Spojených státech José Luis Silva a zároveň vyzval členy venezuelských ozbrojených sil, aby se zachovali stejně. "Obracím se na venezuelský lid, a především na své bratry v ozbrojených složkách země, s výzvou, aby uznali prezidenta Juana Guaidóa jako jediného legitimního prezidenta," prohlásil Silva ve videonahrávce, která byla podle něj pořízena v kanceláři nacházející se na venezuelské ambasádě ve Washingtonu.

V neděli odpoledne zamířila skupina opozičních poslanců na velitelství armády v Caracasu předat text zákona o amnestii pro ty, kdo podpoří návrat k demokracii. Zákon schválil tento týden parlament.

Mnozí z venezuelských důstojníků podle expertů váhají s přechodem na druhou stranu, protože se cítí být zavázáni Madurovi. Ten jim totiž po svém nástupu do úřadu v roce 2013 rozdělil řadu funkcí ve vládě i ve státních podnicích. Další vojáky si zavázal tím, že jim dal na starost přídělový systém (CLAP), jímž vláda rozdává potravinové balíčky. Vojáci a jejich rodiny tak mají lepší přístup k potravinám, jichž je v zemi nedostatek. Někteří z nich to také využívají k přivýdělku na černém trhu.

V posledních několika letech se také v opozičních médiích množily zprávy o čistkách v armádě, o zatýkání důstojníků i řadových vojáků, kteří nesouhlasili s vládní politikou. "Za šest let, co je Maduro u moci, bylo v armádě nejméně 11 pokusů o převrat," řekl tento týden peruánskému deníku El Comercio venezuelský voják Cristian Hernández (22), který utekl do Peru, když mu doma hrozilo až 30 let vězení za pokus o puč ve vojenské akademii v Caracasu.

Vedení venezuelské armády tento týden uvedlo, že stojí za Madurem. Jeho podpora v armádě ale velmi pravděpodobně není jednotná. Část národní gardy, která je součástí armády, podle některých zdrojů odmítla zasahovat tento týden proti demonstrantům. 

Madura chrání Rusové

Do Venezuely podle agentury Reuters v uplynulých dvou dnech zamířili bojovníci ruské soukromé armády, aby ochránili prezidenta Madura před protesty obyvatel a možnými úklady jeho vlastní ochranky.

Podle některých informovaných Rusů už ve Venezuele ruští žoldnéři jsou, jejich počet se prý odhaduje na 400, píše Reuters. Jde o členy takzvané Vagnerovy soukromé armády známé z bojových operací v ukrajinském Donbasu, v Sýrii nebo ve Středoafrické republice. Podle nepotvrzených zpráv je žoldnéřská skupina napojena na lidi blízké Kremlu.

Vlivný ruský senátor Franc Klincevič v sobotu rozhlasové stanici Echo Moskvy řekl, že pokud si Maduro povolal ze zahraničí členy nějakých soukromých armád, ruský stát o tom nic neví. Stejně se vyjádřil i kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, jehož požádala o reakci agentura Reuters.

Podle Jevgenije Šabajeva, velitele kozácké polovojenské skupiny, odcestovali žoldnéři ve dvou najatých letadlech nejprve do Havany, kde pak přesedli na pravidelnou komerční linku do Venezuely. "Jsou tam s konkrétním úkolem chránit jeho (Madurovu) bezpečnost," citovala agentura Reuters Šabajeva. Mimo jiné se prý mají postarat, aby nebyl ohrožen sympatizanty opozice z řad jeho vlastních bodyguardů.

Agentura Bloomberg navíc v sobotu informovala o tom, že centrální banka Británie (Bank of England) odmítla prezidentovi Nicolási Madurovi vydat zlato jeho země v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard korun). Banka se k tomu nevyjádřila.

Madurovu žádost podle Bloombergu banka odmítla na žádost USA, které se snaží odříznout autoritářskou venezuelskou vládu od aktiv v zahraničí a pomoci tak šéfovi parlamentu Juanu Guaidóvi uspořádat demokratické volby.

Podle agentury se Madurova vláda snažila zlato z britské centrální banky dostat několik týdnů. Hodnota tohoto zlata je velkou částí zahraničních rezerv venezuelské centrální banky, které podle Bloombergu činí asi osm miliard dolarů. Další zlato má zřejmě Venezuela uložené v Turecku, které je ale Madurovým spojencem.