Mladé podnikatelky Hana Fořtová (na snímku) a Tereza Dvořáková dobývají Evropu s ekologickou alternativou k mikrotenovým sáčkům. Jejich znovupoužitelný obal z kompostovatelné tkaniny využívají k nákupům pečiva či ovoce a zeleniny lidé nejen v Česku, ale třeba i v Norsku či Španělsku. Se sáčkem Frusack se 28leté Fořtové a stejně staré Dvořákové podařilo proniknout i na největší e-shop světa Amazon. Jen v Česku se podle jejich propočtů mohla díky Frusacku a s ním spojené kampani snížit roční spotřeba plastových sáčků o čtyři procenta.

V tuzemsku za dva roky na trhu prodaly 13 tisíc balíčků znovupoužitelných sáčků. Spolupracují s farmářskými obchody a zdravými výživami, rády by pronikly i do supermarketů. "Poslední rok jsme vyvíjely nový typ materiálu, se kterým se lépe pracuje ve výrobě. Vlákno je stejné, ale zatímco naše původní sáčky byly tkané, nově jsou pletené. Díky tomu by se měla snížit jejich cena a supermarketům budeme schopné nabídnout lepší marži. Tím, že velké řetězce tlačí legislativa, aby hledaly alternativy k plastovým sáčkům, máme šanci uspět," věří Dvořáková.

Už nyní české podnikatelky jednají s velkým italským řetězcem a spolupráci navázaly také s menšími obchody v Norsku a Španělsku. Propagovat svůj nápad ve světě jim pomáhá virální šíření přes sociální sítě i spolupráce s Evropskými investičními fondy. "Umožnili nám jakožto start-upu bez finanční historie získat úvěr od banky, za který zčásti ručí. Zároveň si nás vybrali jako projekt, kterým ukazují, že i další firmy mohou o tento typ podpory žádat. Díky nim jsme měly po dobu pěti dnů krátkou reportáž v Euronews, vidělo ji až deset milionů lidí denně. Po této kampani nám okamžitě začaly chodit poptávky od distributorů doslova z celého světa," líčí Fořtová.

Za zády mají také investora Martina Stránského, zakladatele a šéfa firmy WBTCB, se kterou tým Frusacku sdílí i kanceláře. Frusack je ale podle mladých podnikatelek pouhý začátek jejich cesty. Do budoucna by chtěly se svou firmou Infiberry vyvíjet další ekologická řešení pro nákup a skladování potravin. Plánují se také věnovat souvisejícím aktivitám jako environmentálnímu vzdělávání a lobbování za legislativní změny.