Ženy, které svým zeleným přístupem mění svět

Štvaly je tuny plastového odpadu, které zaplavují svět. A nejvíc mikrotenové sáčky, které se odpadem stávají jen chvíli poté, co si do nich lidé nakoupí jídlo. Když před dvěma lety přišly Hana Fořtová a Tereza Dvořáková na trh s ekologickou alternativou, stal se z jejich Frusacku okamžitý hit. Znovupoužitelný a kompostovatelný obal na pečivo či ovoce a zeleninu obrátil dnes 28leté Fořtové a stejně staré Dvořákové život naruby. Obě studovaly medicínu, ale díky úspěchu svého nápadu se místo na dráhu lékařek vydaly cestou byznysu. Čím víc se nořily do tématu ochrany životního prostředí, tím víc se také proměňoval jejich osobní život.

"Byla jsem vcelku umírněná ekoložka. Když jsem si ale v souvislosti s podnikáním začala hledat fakta a data, zjistila jsem, že situace životního prostředí je skutečně špatná a že třídit odpad opravdu nestačí. Jednorázový kelímek na kafe jsem tak nedržela v ruce už dva roky. Místo něj si nosím termosku. Mám i vlastní krabičky na jídlo s sebou a znovupoužitelnou láhev na vodu," popisuje Hana Fořtová.

Podobně je na tom i Tereza Dvořáková. "Vedle klíčů mám pověšené sáčky Frusack a beru si je tak s sebou stejně automaticky jako klíče. I kdybych je náhodou zapomněla, tak si třeba rajčata v plastovém obalu nekoupím," líčí Dvořáková.

Ačkoliv jsou v bezobalovém životním stylu velmi důsledné, nikoho dalšího do podobně radikální změny tlačit nechtějí. "Rozhodně nemáme v úmyslu nikoho pranýřovat, ale spíš chceme veřejnost podporovat v tom, aby si každý našel vlastní cestu. Frusack může být prvním krokem, po kterém mohou následovat další," říká Fořtová.

S ekologickým sáčkem pronikly nejen do českých, ale třeba i norských a španělských domácností a zároveň na největší e-shop světa Amazon. Úspěch Frusacku je motivuje k tomu, že v budoucnu chtějí se svou firmou Infiberry vyvíjet další ekologická řešení. "Už si ani jedna nedovedeme představit, že bychom podnikaly v jiném oboru s vědomím, že poškozujeme životní prostředí. Víme, že tohle je správná cesta, a hodláme v ní pokračovat," plánuje Fořtová.

K ekologickému podnikání přitom mají z jejich zkušenosti ženy blíž než muži. "Když jsme byly v mezinárodním kole Woman Startup Competition, organizátoři vyzdvihovali fakt, že přihlášené projekty se ve velké míře orientují právě na ochranu životního prostředí či sociální podnikání. Muži častěji zakládají softwarové firmy. U ekologických start-upů jsou pak běžné i smíšené týmy," popisuje Dvořáková.

Ženy si také častěji než muži pořizují i Frusack − představují 70 až 75 procent zákazníků. "Vychází to z toho, že o domácnost a nákupy se většinou starají ženy. Ty ale mnohdy naučí i zbytek rodiny využívat různá ekologická řešení. V důsledku tak naše sáčky nosí do obchodů i muži," podotýká Dvořáková.

Hnutí zero waste nakoplo zelený byznys k výšinám

Ženy tvoří 80 procent zákazníků také u společnosti Tierra Verde, která vyrábí ekologickou drogerii pod značkou Yellow and Blue a prodává i další zboží šetrné k přírodě, jako jsou třeba produkty z biobavlny nebo výrobky z recyklovaných materiálů. "Mám pocit, že ženy jsou daleko víc naladěné na naši planetu," říká 54letá zakladatelka společnosti Nataša Foltánová.

Když v roce 2008 firmu rozjížděla, začínala s dovozem mýdlových ořechů z Indie. Postupně se ale ukázalo, že s tím žádný velký byznys neudělá a budou třeba i další výrobky. "Většina firem se soustřeďuje na samotný produkt, já se rozhodla zaměřit na zákazníka. Přemýšlela jsem vždy, co já sama potřebuji v domácnosti, abych mohla žít v souladu s přírodou, a tak jsem postupně rozšiřovala sortiment," vypráví Foltánová.

Ekologické podnikání bylo podle ní přirozeným vývojem v jejím životě, který vyvrcholil stěhováním do domu se septikem. "V tu chvíli jsem ještě víc než dřív začala řešit, co pouštím do kanalizace. A tím se mé rozhodnutí založit si firmu na ekodrogerii ještě akcelerovalo," líčí podnikatelka.