Novinářka Ivana Kottasová je jedním z několika málo Čechů, kteří působí v CNN. Spolu s ní pro americkou televizní společnost pracuje reportér Tomáš Etzler či producentka českého původu Ingrid Formanek. Kottasová v londýnské redakci pokrývá byznysová témata pro zpravodajský web CNN.

Cestu k vysněné práci jí otevřelo i magisterské studium na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku, která je považována za nejlepší novinářskou školu světa a mimo jiné uděluje Pulitzerovu cenu. "Byl to jeden z nejlepších roků mého života. A to i přesto, že to bylo velmi náročné. Kolikrát jsme se se spolubydlícími prakticky v slzách ládovali zmrzlinou nad články, které nám učitelé vraceli celé přeškrtané. A říkali si, že nikdy nedostudujeme," vzpomíná 31letá novinářka.

Rodiče vám prý žurnalistiku rozmlouvali. Proč?

U nás v rodině jsou téměř všichni matematici, včetně mých rodičů. A když jsem za nimi poprvé přišla, že bych chtěla dělat žurnalistiku, ptali se, jestli nechci radši studovat něco pořádného jako matfyz, medicínu nebo práva. Nebyla to nějaká zášť vůči novinářům, spíš jen nevěděli, co od toho očekávat. Velmi rychle ale pochopili, že mi to nerozmluví, a začali mě v tom podporovat.

Ivana Kottasová

Redaktorka zpravodajského webu americké televizní společnosti CNN. Na starosti má především byznysová témata. V minulosti pracovala mimo jiné pro Financial Times. Získala bakalářský titul na City University v Londýně a absolvovala magisterské studium na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a na London School of Economics.

Šla jste studovat do Anglie, ale chvíli to vypadalo, že dáte přednost práci. Co vás přesvědčilo vrátit se?

První rok v Británii se mi trochu stýskalo a zažila jsem kulturní šok. Navíc první ročník tam nikdo nebere moc vážně, protože se do celkového hodnocení skoro nezapočítává. Takže jsem byla trochu zklamaná. Přes léto jsem se vrátila a nastoupila na stáž do Hospodářských novin. Zjistila jsem ovšem, že mě práce baví víc než škola, a zůstala tam na plný úvazek. Tehdy byla redakce nabitá báječnými novináři jako Jindřich Šídlo, Petr Kamberský, Robert Břešťan nebo Petr Honzejk. Od nich jsem se naučila strašně moc. Časem mi ale došlo, že chci ještě studovat a že mi škola může ještě hodně dát. Po roce jsem se vrátila do Anglie a studovalo se mi o dost lépe než první rok. Už jsem věděla, do čeho jdu, a navíc ve druháku začali všichni brát studium vážně.

Během roku v Česku jste také pár měsíců studovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Zažila jste ovšem rozčarování. Co se vám nelíbilo?

V prvním ročníku jsme chodili povinně na různé úvody do sociologie, politologie nebo ekonomie, což podle mě bylo naprosto zbytečné opakování maturitního ročníku. Učili jsme se tam spoustu teoretických věcí, jako jak se tiskne v tiskárně. Praxe do velké míry spočívala v opisování nebo přepisování jiných zpráv. Když jsem si tak mohla vybrat, jestli budu v redakci s těmi hvězdami, nebo ve škole, volba byla jasná. V novinách jsem se za tu dobu naučila tisíckrát více než na univerzitě.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.