Když biochemička Eva Zažímalová předstoupila před dvěma lety coby čerstvě zvolená šéfka Akademie věd před Akademický sněm a s kyticí v ruce pronesla svůj první proslov, měla podporu většiny z 54 ústavů Akademie věd i členů sněmu. "Nechci žádnou revoluci, ale evoluci," řekla tehdy skromně působící, usměvavá žena.

S Akademií věd spojila v podstatě celý život a je pro ni, jak říká, širokou rodinou. Začala zde jako doktorandka, později se dostala do čela Ústavu experimentální botaniky, pak zasedla v Akademické radě.

O funkci předsedkyně prý nikdy nepřemýšlela, když se ale blížil konec mandátu jejího předchůdce Jiřího Drahoše, začali ji kolegové přesvědčovat, aby kandidovala. Věděla, že vést největší českou vědeckou instituci, plnou inteligentních a svérázných lidí, nebude jednoduché. Ještě před zvolením proto obcházela ústavy Akademie věd, aby zjistila, zda má jejich podporu. V návštěvách pokračuje i teď, už jako šéfka. Pro komplikované vědecké povahy má pochopení. "Musíte se snažit s nimi vycházet, ale to mi nedělá problém, jsem taky trochu blázen," směje se profesorka.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se