Marie Chatardová je teprve třetí ženou ve více než sedmdesátileté historii Organizace spojených národů, která řídila jeden z jejích nejdůležitějších orgánů − Hospodářskou a sociální radu. Rodačka ze Znojma 12 měsíců vedla náročná jednání o vymýcení extrémní chudoby, lepším vzdělání, přístupu k pitné vodě nebo se zabývala ekologickými tématy. "Myslím si, že Česká republika má v rámci OSN dobré jméno. Jsme stát, který se snaží pomáhat ostatním," potvrzuje Chatardová ve svém bytě na pražských Hradčanech. Přestože většinu života strávila na cestách − jako diplomatka působila ve Francii, v Monaku nebo ve Švédsku −, provdala se za Francouze a nyní žije v New Yorku, za domov považuje Prahu. "Je dobré si uvědomit, kde chce člověk strávit důchod. Já i manžel jsme si stoprocentně jistí, že to bude tady," usmívá se velvyslankyně České republiky při OSN.

Během kariéry zvládla vychovat tři děti a k tomu sesbírat ta nejprestižnější diplomatická ocenění. Jako první Češka získala nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie v hodnosti komandéra. A za zásluhy v rozvoji česko-monackých vztahů obdržela vysoké monacké vyznamenání Řád svatého Karla v hodnosti důstojníka.

Jste teprve třetí ženou, která se stala předsedkyní Hospodářské a sociální rady OSN. Proč se to před vámi podařilo jen dvěma?

Nedostaly příležitost, protože je členské státy nenominovaly. Rada funguje na bázi rotace. Nedostatek žen v diplomacii je obecný problém všude ve světě. Je komplikované skloubit profesi s rodinou. Pokud jde o mladé diplomaty nebo diplomatky, jejich zastoupení je tak padesát na padesát. Problém přijde mezi třicátým a čtyřicátým rokem života, kdy má mladá diplomatka slušně nastartovanou kariéru, ale zároveň začne chtít mít rodinu. Navíc partnery diplomatek jsou většinou vysokoškoláci. A ukažte mi muže, jenž s nadšením opustí svou kariéru a bude celý život následovat ženu, která mu nebude schopná říct, kde bude za deset let. Diplomatky často přibližně v 35 letech přeruší kariéru a snaží se nebýt moc daleko od Prahy nebo v kariéře nepokračují.

Marie Chatardová

Po vystudování Právnické fakulty Masarykovy univerzity chvilku pracovala v soukromém sektoru, poté se přesunula na ministerstvo zahraničních věcí. Působila jako velvyslankyně ve Švédsku, Francii a Monaku. Za zásluhy o rozvoj česko-francouzských vztahů obdržela vysoké francouzské vyznamenání Řád čestné legie v hodnosti komandér, je první Češkou, která ho získala. Získala též vysoké monacké ocenění Řád svatého Karla v hodnosti důstojník.

To ale nebyl váš případ. Máte tři děti a kariéru.

Mně se to podařilo, protože mám velkou podporu manžela. Přestože je doktor ekonomie, rozhodl se mě následovat. Zůstal na rodičovské dovolené s našimi dvěma syny. Vzdal se své kariéry, ne vždy to bylo jednoduché. Nemám ráda slovo obětovat se, ale ten, kdo následuje diplomata, se většinou musí uskromnit.

Ze strany manžela to ale oběť kariéry byla.

Byla. Ale na druhou stranu on hodně fandil mé práci. Ač je Francouz, tak mi po několika letech, co se mnou jezdil a organizovali jsme různé recepce spojené s Českou republikou, říkal, že i on zastupuje Českou republiku. Tvrdil: "Mám skutečně Českou republiku natolik rád, že se cítím být její součástí a chtěl bych občanství." Požádal o něj, udělal zkoušky z češtiny a dostal je. Nyní všude hrdě hlásí, že je Čech. Vzpomínám si na jednu komickou situaci, kdy se mnou ve Francii vítal hosty. Jeden za námi přišel a manželovi pochválil francouzštinu. On mu odvětil, že dělá, co může.

Starost o děti u vás převzal manžel. Hrálo v tomto rozhodnutí nějakou roli to, že je Francouz?

Nemyslím si. Ani ve Francii toto nebylo před lety běžné. Mnoho lidí kolem nás se tehdy nad tímto krokem podivovalo. Otcovská péče je velmi běžná v severských zemích, ale mezi Francií a Českem není ve vnímání toho, jak se starat o děti, výrazný rozdíl. Nejmladšímu synovi bylo pět měsíců, když jsme se přestěhovali do Švédska. Pamatuji si na šok svého muže po návratu z místního parku. Divil se, že park byl plný tatínků. Dnes se už starost o rodinu posouvá víc směrem k mužům a osobně znám několik párů, kde to mají stejně jako my s manželem před lety.

Dvanáct měsíců jste předsedala Hospodářské a sociální radě OSN, ve které je 54 členských zemí. Co za sebou zanecháváte?

Dopad rady (ECOSOC − pozn. red.) je širší a neomezuje se pouze na 54 států. Dotýká se všech členských zemí OSN − je to třetí nejvýznamnější orgán. Česká republika mu naposled předsedala před dvaceti lety. Rada je kolos, který dohlíží na činnost mnoha odborných komisí a koordinuje různé specializované agentury. Jde například o UNESCO, UNICEF a další známé organizace. A od roku 2015, kdy světoví lídři přijali dokument Agenda 2030 a jeho 17 cílů udržitelného rozvoje, je právě ECOSOC hlavním orgánem, který sleduje naplňování tohoto ambiciózního programu.

A co za sebou zanechávám? Předně velké zviditelnění České republiky v rámci OSN i jinde. Byla jsem například pozvaná generálním tajemníkem OECD hovořit na radě OECD, procestovala jsem plno míst, kde jsem jednala z titulu OSN i České republiky. Tématem byla mimo jiné participace, tedy účast všech na věcech veřejných tak, aby se naplnila Agenda 2030. Jde o to, aby svět byl lepší, aby se vymýtila extrémní chudoba, lidé měli lepší přístup k pitné vodě nebo vzdělání. Také jsem mohla předsedat prvnímu interaktivnímu dialogu s robotem Sophia v rámci OSN.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se