Nemá ten nadpis být naopak? Je to přece tak, že "optimista je špatně informovaný pesimista". Tak se to přece říká. Znám dokonce pár lidí, kteří se pyšní tím, že je rčení "optimismus je špatně informovaný pesimismus" jejich životním krédem. Jenže validita věty "optimista je dobře informovaný pesimista" je vlastně úplně stejná jako její opak "pesimista je dobře informovaný optimista". Jen proto, že se to říká a že to člověk takto slýchává, neznamená de facto vůbec nic. Ovšem i takový "dutý" výrok může ovlivnit naše životy podobně jako neoddiskutovatelný fyzikální zákon gravitace.

Infrastruktura života

Respektive takto: v lidové pranostice se také mohla klidně ujmout libovolná verze těchto dvou variant. Výše analyzované rčení není zákon fyziky ani objev hlubokého mysticismu či analytické filozofie. Je to jen taková průpovídka, která také mohla dopadnout úplně naopak. Co je na tom pitomé, je to, že člověk pak podle těchto věcí staví infrastrukturu svého života. Nekriticky, automaticky, jakoby v polospánku. Každý máme v sobě jakési zajeté automatizované představy, myšlenkové dálnice, které v posledku určují naše postoje, způsoby myšlení, věty, které říkáme, etiku, kterou cítíme… tento nekritický slepenec pak tvoří naše já. Tím se nechce úplně říci, že si člověk tuto vnitřní infrastrukturu může postavit libovolně, ale měl by alespoň o stavbě vědět a mít alespoň minimální dozor nad tím, kterou cihlu používá. Bez takového alespoň mírně kritického myšlení pak takovému člověku staví vnitřní infrastrukturu někdo jiný − a člověk se stává jen trpnou sbírkou věcí a průpovídek, které životem náhodně nachytal.

Nicméně ta rozšířená verze průpovídky o vztahu optimismu a pesimismu (pesimista je jen dobře informovaný optimista) vychází z představy, že optimismus je jakýsi naivní nedostatek informací. Že optimista je zaslepen svou touhou vidět svět lepší, než je, a že vůči některým informacím zavírá oči, aby mu to vše dobře sedělo. Aby fakta, která mu život nese do cesty, odpovídala teoretickému výchozímu rámci, kterému věří. Jenže takový pesimista může potlačovat informace úplně stejně − nebo víc − než optimista. Jinými slovy, stejně tak, jako člověk může být "nepoučitelný životní optimista", může také být "nepoučitelný životní pesimista". A kdybych si z těchto dvou mohl vybrat, budu raději nepoučitelný optimista.

Pesimističtí optimisté

O nás Češích se často říká (a říkáme to s oblibou o sobě my sami), že jsme národ pesimistů.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V textu se dále dočtete:
  • Je názor vidící v Češích škarohlídy oprávněný?
  • Co může zajistit "slevu na štěstí"?
  • A proč má smysl čerpat sílu z naděje?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru