S okamžitou platností zrušila Velká Británie v prvním prosincovém týdnu program tzv. zlatých víz, která umožňují občanům ze zemí mimo Evropskou unii dlouhodobý pobyt. Na počátku letošního roku jej opět obnovila, ovšem za výrazně přísnějších podmínek.

K získání legálního pobytu už nebude stačit koupě dluhopisů, dva miliony liber musí zájemce o bydlení v Británii nyní investovat do fungující společnosti. A také prokázat, jak vlastně k penězům přišel. Důvod je jednoduchý, Velká Británie dospěla k závěru, že ne všichni ruští oligarchové a čínští či arabští miliardáři dospěli k penězům "poctivou prací" a stejně tak poctivě s nimi nakládají. V právnické řeči jde o to, že se Británie chce vyhnout jakýmkoliv obavám z obvinění, že pomáhá prát špinavé peníze.

Velká Británie není jediná, kdo si povšiml, že zemi mohou ohrožovat nejen chudí migranti připlouvající na gumových člunech, ale i superboháči všech zemí světa, kteří skupují nemovitosti v touze získat evropskou rezidenci. Evropská komise chce proto nově zakročit proti zemím, které prodávají "zlatá víza" (rezidenční pobyt či přímo občanství výměnou za vyšší či nižší obnos peněz), protože se bojí bezpečnostních rizik.

Rozmach těchto víz nastal v průběhu finanční krize, kdy především země jižního křídla Evropy zjistily, že prodej "občanek" znamená docela dobrý zdroj příjmů. Například Malta dokázala díky výměně občanství za peníze vyrovnat rozpočtový schodek. Miliony dolarů a eur ovšem nepohrdly ani Kypr, Řecko, Portugalsko, Španělsko a další země včetně Maďarska, které tento program rovněž na pár let nabízelo. Lze předpokládat, že si žádná ze zemí nedělala iluze, že prostřednictvím programu "peníze za občanství" přitáhne intelektuální špičku či disidenty pronásledované ve vlastní zemi. A nikdo se nezajímal o to, zda jde o čisté peníze, nebo o ty, které je potřeba "vyprat". I proto nepřekvapí, že majiteli zlatých víz jsou často Rusové uvedení na sankčním seznamu Spojených států či členové zločineckých band Asie a Afriky. Nebo třeba ropní magnáti z Angoly či Venezuely, tedy ze zemí, kde by většina obyvatel uvítala otevřené dveře do bohaté Evropy, ale o přestěhování si může leda nechat zdát.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Proč cizinci o zlatá víza do Evropy nepřijdou, přestože jde o nemorální nabídku?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru