Sledovat mediální dění kolem 50. výročí sebeupálení Jana Palacha bylo trochu vyčerpávající. Hlavně kvůli tradičnímu pojetí, kdy se tragický čin a jeho souvislosti probírají s tak zachmuřenými tvářemi a s tak melodramatickým nádechem, jako by se ani nemluvilo o člověku. Nikdo nevolá po karnevalu, ale tohle bylo spíš sochání mramorového pomníku. Což je přesně ten přístup, který z lidských příběhů dělá další nudnou kapitolu v učebnici při šprtání na písemku. Sešitový zápis "Palach − upálil se − 1969", ale proč, to už se postupně vytratí.

Prošli si tím všichni "velikáni národa českého" a Palach je na nejlepší cestě k tomu, aby z něj byla další aseptická ikona, o které se mluví zdvořilým polohlasem. Je to velká škoda vzhledem k významu jeho činu, jeho souvislostem a jeho odkazu. Zjevně to trochu štve i jeho někdejší spolužáky, kteří se ozvali proti tomu, jaký obraz tu nejrůznější pamětníci vykreslují, přestože studenta ani osobně neznali. Jich se naopak skoro nikdo neptal. Spoléhá se spíš na recyklaci vzpomínek. Ale jak se chcete ztotožnit s odkazem naleštěného mramorového pomníku? Jak se chcete vcítit do situace, kdy pro vyšší cíl nezbylo než obětovat vlastní život? Událost stará padesát let se proměnila v něco, na co se vzpomíná zhruba jako na věc starou sto padesát let.

Mediální povinnost je však splněna, tohle výročí se může v dramaturgickém plánu rutinně odškrtnout (stejně jako před pěti, deseti, dvaceti lety). Protočili se všichni hosté, kteří říkají víceméně stále totéž. Ale jeden nový prvek se přece jenom objevil. Pozoruhodně synchronizované ohlasy na Facebooku, Twitteru a v internetových diskusích, které v duchu sovětské a normalizační propagandy v podstatě stejnými slovy útočily na Palacha jako na bláznivého sebevraha. Opakovaly se výrazy jako "nedovzdělaný sebevrah", naivita, slabost, pitomost, "podpálil se, aniž by se mu něco dělo", "psychicky nevyrovnaný"… A pochopitelně i narážky, že ve dvaceti letech přece nemohl chápat společenskou situaci.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru