Americký prezident Donald Trump nechal zveřejnit novou strategii protiraketové obrany. Ta počítá s vybudováním sítě družic, které by dokázaly okamžitě odhalit odpálení střely kdekoli na světě. Navrhuje také prozkoumat možnosti stíhačky F-35 pro ničení raket během jejich vzletu nebo vybudovat další protiraketovou základnu v kontinentálních Spojených státech. Strategie je podle Bílého domu odpovědí na technologický pokrok v raketových technologiích, kterého v posledních osmi letech dosáhly státy, jako je Írán a Severní Korea, ale také Rusko a Čína.

Do Pentagonu dorazil Donald Trump poprvé od doby, kdy loni v prosinci rezignoval jeho bývalý šéf James Mattis, zato však přišel prakticky se všemi svými bezpečnostními poradci a viceprezidentem Mikem Pencem. Novou strategii si totiž americký prezident objednal u vojenských plánovačů hned měsíc po svém zvolení, v lednu 2017. Původně měla být hotová koncem stejného roku, poté na jaře 2018. Podle zdrojů specializovaného serveru Defense News byla důvodem odložení snaha neohrozit citlivé jednání Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem zveřejněním materiálu o tom, jak se Spojené státy hodlají bránit raketové hrozbě ze strany KLDR.

Strategie, stejně jako ta předchozí z doby Baracka Obamy z roku 2010, vychází z toho, že americká protiraketová obrana není a nebude schopná zajistit obranu proti ruským a čínským raketovým technologiím. "Vůči Moskvě a Pekingu budeme nadále závislí na našem potenciálu jaderného odstrašení," píše se ve strategii. Jinými slovy, že případný agresor by riskoval nuk­leární odvetu.

Jak Čína, tak Moskva dosáhly značného pokroku. Zpráva Defense Intelligence Agency, zveřejněná počátkem týdne, říká, že Peking má k dispozici nejmodernější hypersonické rakety, dosahující rychlosti pět machů. To znamená, že nejsou zasažitelné žádnými současnými, tedy ani americkými protiraketovými systémy. Koncem minulého roku Rusko otestovalo střelu Avangard, která má údajně dosahovat rychlosti až 20 machů. Americká strategie tak počítá s tím, že bude úspěšná pouze proti technologicky zaostalejším raketám Íránu a Severní Koreje.

20 machů

údajně dosahuje ruská střela Avangard. Současná protiraketová obrana ji nemůže zasáhnout.

Strategie není závazným dokumentem, jen navrhuje oblasti pro výzkum. Asi nejrealističtějším bodem je výstavba hustšího systému včasného varování pomocí družic.

Tentokrát by nemělo jít o několik vysoce přesných satelitů jako doposud, ale o násobně větší počet menších a levnějších družic.

Další možnost je umisťovat senzory na komerční, třeba telekomunikační satelity. Vědci budou také zkoumat možnosti laserových zbraní umístěných na suborbitálních dronech. Žádné současné lasery se ovšem takovému výkonu ani vzdáleně nepřibližují. O něco realističtější je využití stíhačky F-35 s jejími vyspělými senzory jako "zabijáka raket". Armádní plánovači také budou zkoumat, zda Spojené státy potřebují třetí protiraketovou základnu k již existujícím na Aljašce a v Kalifornii.

Související